Dlouho očekávaná rekonstrukce Jihoslovanského mauzolea v Bezručových sadech začíná. Památka, o kterou nikdo nejevil zájem a město se muselo soudit, aby ji mohlo opravit, se postupně dočká nové omítky, střechy i podlah, kompletní obnovou projde interiér. V budoucnu by se dovnitř mohla podívat i veřejnost. Peníze na opravu památky si ale Olomouc musela sehnat sama. Žádný ze států bývalé Jugoslávie na opravu hrobky svých krajanů finančně nepřispěl.

Konečně! Po letech tahanic o to, komu vlastně mauzoleum patří (či nepatří), je jasno. Soud ho přiřkl městu a to se pustilo do opravy. V těchto dnech se začíná. Foto: Jan Procházka

V žebříčcích na téma ostudy města se léta umisťovalo v první pětce. Jihoslovanské mauzoleum, hrobka jugoslávských vojínů, kteří zemřeli v olomouckých lazaretech během první světové války. I s ostatky těch, které sem později převezli z jiných částí Československa, nalezlo uvnitř budovy z roku 1926 poslední odpočinek na dvanáct set vojáků. Stavba už je obehnána plotem, začátku rekonstrukce nic nebrání. Ta je rozdělena hned do tří etap.

“Stavební práce v rámci první etapy mají spočívat v odstranění vlhkosti obvodového zdiva krypty a zahrnují také obnovu systému lemovacích zídek teras a venkovních schodišť. Poškozené prvky kulturní památky budou nahrazeny kopiemi. Tato část by měla skončit příští rok v červenci a vyjde na 7,4 milionu korun,” sdělila mluvčí radnice Jana Doleželová. Téměř čtyři miliony na rekonstrukci přitečou z ministerstva obrany, zbytek doplatí město. Druhá etapa pak počítá s celkovou obnovou kaple, včetně poškozených dveřních a okenních výplní, obnovením podlah, stěn a stropů. “Dále by měla být opravena i střecha kaple a obnovena elektroinstalace a osvětlení. Na čelní stěnu kaple pod loubím pak přijde informační tabule s informacemi o historii a účelu stavby mauzolea. Třetí etapa rekonstrukce by zahrnovala opravu podzemní krypty, v níž jsou uschovány ostatky jihoslovanských vojáků,” doplnila Doleželová. Kdy bude opraveno celé mauzoleum si ale zatím nikdo na radnici netroufne odhadnout. Vše totiž záleží na rychlosti, s jakou budou přiděleny další dotace. “Ale máme snahu to dotáhnout do konce,” slíbila Doleželová. Ideálně by na sebe etapy měly navázat s co nejmenší prodlevou.

Stavba, už v padesátých letech prohlášená za kulturní památku, chátrala dlouhá desetiletí. Město i různé organizace se pokoušely o rekonstrukci hned několikrát, realizace ale vždy narazila na nejasnosti ohledně vlastníka. Formálně jím totiž bylo Jugoslávské království. To ale zaniklo po druhé světové válce a žádný z nástupnických států se k vlastnictví mauzolea (a tím i k účasti na jeho obnově) nehlásil. O tom, komu bude zchátralá stavba patřit, tak musel rozhodnout až soud. O celý projekt se zajímalo i velvyslanectví Slovinska, chorvatská velvyslankyně před nedávnem ocenila zájem a snahu města navrátit místu důstojnou podobu. Na opravu hrobky svých krajanů však z Balkánského poloostrova neposlali ani korunu.