AK Olomouc vybojoval v halové sezóně na všech republikových šampionátech 11 cenných kovů. Oddíl zaměřený na výchovu mladých talentů zase prokázal, že na Hané se stále rodí talentovaní vrhači, sprinteři či skokani, ze kterých by jednou mohl vyrůst atlet špičkové světové úrovně jako například Ladislav Prášil. Šéftrenér SCM AK Olomouc Zdeněk Rakowski vidí budoucnost olomoucké atletiky pozitivně. "Nové talenty stále dokážeme objevit. Když je zájem, přijde časem i výkonnost,"

Zdeňku, právě skončila atletická halová sezóna. Jaká byla z pohledu AK Olomouc?
Letošní halová sezóna byla z našeho pohledu opět úspěšná. Vybojovali jsme 11 medailí. Je to takový lepší průměr každoroční. O medaile se zasloužili "staří mazáci", ale objevilo se i několik nových talentů, kteří mile překvapili.

Tak pojďme postupně po jednotlivých šampionátech. První bylo MČR ve vícebojích. Jak tam se vám vedlo?
Tam se nám objevila nová hvězda. Míša Gieselová získala v žákyních bronzovou medaili ziskem 3 281 bodů. Bohužel vícebojařská stálice Barbora Zatloukalová, která vloni závodila na MS do 17 let byla "až" pátá. Pátý byl i Jindřich Večera, který se o lepší umístění připravil nepodařenou výškou a tyčkou.

Koho jste měli na MČR mužů a žen?
Tam se medaile nepovedla. Na čtvrtém místě skončil Martin Novák ve vrhu koulí. Na první třech místech byli borci z Dukly z evropské špičky. Příjemným překvapením byl pak pátý věkem ještě junior Tomáš Koudela. V dálce se moc nevedlo Míše Kučerové, která přes výborné výsledky na začátku halové sezóny skončila až devátá.

Pak už bylo úspěšné MČR dorostenců a juniorů ve Stromovce v Praze...
Tam už exceloval koulař Tomáš Koudela, který v dramatickém závodu v pátém pokusu vrhl 17,12 m a zvítězil. Dorostenka Kristýna Zbranková byla ve vrhu koulí za 14,21 druhá. Stříbro vybojoval na 60m překážek skvělým finišem Jindra Večera v juniorech v osobním rekordu 8,17. V dorostencích pak získal bronzovou medaili ve skoku do dálky Dominik Orálek za 652 cm. Na závěr nás potěžila štafeta dorostenek na 4x 200m vybojovala ve složení Zlatníková, Zatloukalová, Gieselová a Nerudová bronz.

Jak se dařilo žákům v Jablonci?
Pokračovali jsme ve sběru medailí. Nejúspěšnějším závodníkem byl Jan Nastoupil, který vybojoval dvě stříbra. Na 60 m za výkon 8,5 a ve skoku do dálky za 616 cm. Na překážkách mu výborně sekundoval Jaroslav Hránek, který časem 8,57 získal bronz. Míša Gieselová získala bronz ve skoku do dálky výkonem 535 cm. Dařilo se zase i ve štafetě, tentokrát na 4x 300m. Děvčata ve složení Gieselová, Novotná, Šubová a Begová. Děvčata nebyla favoritkami, překvapila trenéry i sami sebe a doběhli si pro krásné třetí místo. Věřím, že se nám povede dobře i v létě.

V únoru dostal jednu z cen Olomouckého kraje talent AK Olomouc Adam Röder, mezi výčty úspěšných medailistů jeho jméno neslyšíme...
Bohužel se Adam na podzim zranil na MČR žáků v říjnu, kvůli tomu jsme tam přišli o medaili. Další zranění přišlo i v prosinci na prvních závodech, tak po dohodě s trenérem Davidem Uhlířem sezónu ukončil, doléčí zranění a připraví se na letní část sezóny.

Z čeho má trenér větší radost u svého svěřence. Z posunu osobáku nebo ze zisku medaile?
Dá se to tak asi rozdělit. Ale někdy jsou ty medaile "zadarmo". Trenér má vždy asi větší radost, když vidí, že se jeho svěřenec zlepšuje. I když je třeba na těžkých závodech pátý, má trenér radost z osobního zlepšení. Závodníci samozřejmě mají asi větší radost z těch medailí, mají ji na krku, stojí na stupních vítězů, slyší svoje jméno, to je asi pro každého zážitek.

Ve funckci šéftrenéra mládeže jste už dlouhou řádku let. Jak se atletika mění a jak se vám daří ji posouvat v AK Olomouc?
Každý rok je to samozřejmě jiné. Někdy atleti u toho vydrží dlouho, někteří odpadnou brzy. Naštěstí se u nás stále hledají talenty, přichází nám z různých škol, z přípravek či je dovede učitel nebo rodiče. Vozový park dokážeme rychle obměnit. Za poslední dva roky jsme zase šli dopředu. Před čtyřmi lety jsme měli menší krizi, kde to vypadalo, že už ty medaile nebudeme vozit, ale v posledních letech to je zase lepší. Nové talenty stále dokážeme objevit. Když je zájem, je i výkonnost.

Jak se vám daří talenty do SCM přilákat? Máte i svěřence ze vzdálenějších míst od Olomouce?
Ani moc ne, spíše jsou z Olomouce a nejbližšího okolí. Výjimkou je třeba Míša Gieselová, která dojíždí z Třebčína, ale jinak máme spíše zkušenost, že to dojíždění atlety od tréninků odradí. Většinou atleti trénují v oddílech ve svých městech. Dojíždění je ubíjející, ne každý má morálku na dojíždění, trénink a školu.

Ladislav Prášil, který dojížděl ze Šternberka, byl tedy spíše výjimkou?
U Ladi bylo dobré to, že měl školu v Olomouci. Takže po vyučování šel odtrénovat a pak jel domů. Takhle si myslím, že se to ještě dá.

Jak moc by bylo dobré pro mladé závodníky, kdyby se v Olomouci podařila extraliga dospělých?
Určitě by to bylo asi motivační. Vloni se nám to těsně nepovedlo. Na jednu stranu by to bylo motivační, ale na druhou stranu jsme spíše oddílem mládežnické atletiky. Dospělých závodníků už tolik nemáme, protože tady nemají takové profesionální podmínky jako třeba v Praze. Takže pro ty mladé by možná ta extraliga byla příliš velkým soustem a možná by to bylo i demotivující. V první lize je to pro mladší ročníky jednodušší a zajímavější. Museli bychom asi nakoupit posily, aby nám udělaly body, ale pro ty mladé by tam prostor nebyl.