Dnes je středa 29. března 2017, svátek má Taťána
Aktuální teplota: 8.6 °C

Zpravodajství

Slamer Daniel Kunz: "Rád diváky třeba i šokuju."

23.11.2016 11:10

Olomoucká divadelní scéna se stále rozvíjí a vznikají tu nové projekty, které svá představení staví na nových podkladech, jako je například improvizace, improvizační zápas nebo práce s diváky. Být hercem není vždy snadné. Jaké to je stát sám na jevišti a chtít zaujmout hodnotící publikum nebo mít na své představení pouze 3 sekundy, zažívá slamer a člen týmu O.Li.V.Y. Daniel Kunz.

Foto: Archiv Daniela Kunze
Můžeš nám přiblížit, co přesně znamená být slamerem?
Slam neboli slam poetry je performovaná poezie. Tento styl poezie se vymezuje proti nudnému autorskému čtení a snaží se více přiblížit lidem. A slamer je ten, kdo stojí na jevišti a svou autorskou báseň, promluvu nebo výrok předává lidem. Záleží na něm, co si na konkrétní vystoupení připraví nebo nepřipraví.

O.Li.V.Y.

Olomoucká Liga V Improvizaci vznikla po iniciačním workshopu zakladatelky české improligy Míši Puchalkové v lednu 2007. Vedení tréninků se ujaly Martina a Žaneta, exčlenky ostravského týmu OSTR.UŽ.I.NY. Soubor sehrál desítky zápasů a improshow, figuroval v programech etablovaných festivalů jak místních (Divadelní Flora, Surround of Unity, Týden improvizace), tak mimoolomouckých (Jiráskův Hronov, Svátek bláznů, Improcházka Ostrava, Beseda u Bigbítu aj.). Více na webu.
Jak ses k tomu dostal?
Má matka je češtinářka a díky ní jsem měl vždy blízko k českému jazyku. Na střední škole jsem si psával básničky do šuplíku a pomalu jsem se dostával na jeviště. Občas jsem moderoval i plesy. A vlastně už na gymnáziu jsem se dozvěděl o slam poetry, ale až na vysoké škole jsem se zašel podívat na jejich představení. No a další rok jsem už stál na pódiu a ke všemu jsem skončil druhý.
Takže tvé začátky byly úspěšné...
Ano.
Při slamu stojíš na jevišti sám a před tebou publikum. Jaké to je jít s kůží na trh?
Nejde to nějak zobecnit, je to představení od představení. Já se soustředím především na improvizovanou tvorbu. Stává se mi, že stojím na jevišti s úplně čistou hlavou a vůbec nevím, co přijde. Občas si pro sebe řeknu alespoň téma, kterého se chci držet, nebo jedno slovo. Ale v poslední době se snažím tvořit až na místě.
Pracuješ při svých představeních s publikem?
Ano, publikum je často součástí mých představení. Pracuji s výrazy obličeje, nebo i s pohybem. A kromě toho je důležité na diváka vždy hned reagovat, na cokoliv, co se v publiku stane. Vzít to do hry, zahrnout do příběhu, zrýmovat to. Rád je třeba i šokuju.
Stalo se ti, že ses snažil říct něco vtipného a diváci vůbec nezareagovali a teď najednou přišel pocit trapnosti? Není ti to nepříjemné?
Trapnosti se vůbec neobávám, spíše naopak. Mám ho rád a mám pocit, že spousta vystupujících si ten pocit neumí užít. Pro mě je to jeden z nejlepších momentů, které mi představení nabídne. Když se účinkující ocitne v trapné situaci, zjistí, jak publikum reaguje. Nikdo se nechce cítit trapně a vy se toho musíte chytit a klidně říct: "Teď to mělo být vtipné."
Takže nikdy nemáš při takové situaci chuť odejít z pódia?
Takové situace už nastaly a určitě ještě přijdou, ale teď si nemůžu vybavit žádnou konkrétní.

"Základní pravidlo improvizace je, že člověk má všechno přijímat. Jakoukoliv nabídku."

Jsi také členem týmu O.Li.V.Y., tedy Olomoucké Ligy V Improvizaci. Jak probíhá vaše představení?
V O.LI.Vách hrajeme dva typy představení – improshow, nebo divadelní zápas. Obě představení jsou založeny na improvizaci, která sama o sobě má pravidla. A díky nim je improvizace dobrá, protože pravidla nás omezují a pro diváka je to atraktivnější a zábavnější.
Můžeš prozradit nějaké pravidlo?
Například u kategorie Polovina času mají herci na začátku jednu minutu, za kterou mají odehrát scénku. Až ji odehrají, čas se jim zkrátí a oni ji musí odehrát znovu. No a takhle se krátí a krátí, až se dostaneme na 3, 675 sekundy.
Stihne se za tak krátkou dobu vůbec něco říct?
Kolikrát jen jedno slovo, ale to je právě o umu daného improvizátora a o spolupráci s druhým improvizátorem, aby z toho vytáhli to nejvtipnější.
Foto: Facebook O.Li.V.Y.
Dostal jsi při hraní nějakou kuriózní či absurdní roli?
Jednou jsem hrál tancujícího krtka.
Je nějaké tvé představení, u kterého jsi sám sebe pobavil?
Ještě vystupuji v divadelní show Kamarádi nacvičených scének v Brně. A v rámci scénky Vpřed a vzad, kde dělám moderátora, určuji, jestli budou herci hrát normálně vpřed, a nebo právě pozpátku. Jednou jsem se dostal do situace, že jsem řekl vzad a v tom okamžiku jsem dostal spolu s klavíristou takový záchvat smíchu, že jsme nebyli schopni poslat herce zase vpřed. Už ani nevím, proč to vzniklo, ale zkrátka jsem v té situaci nebyl ničeho schopen.
Tvůj život je poměrně dost spjatý s improvizací. Dala ti pozitivní, nebo spíše negativní přístup k životu?
Rozhodně pozitivní. Další a základní pravidlo improvizace je, že člověk má všechno přijímat. Jakoukoliv nabídku. A pokud ji nepřijme, tak musí vymyslet protinabídku. Takže to člověka udržuje v tenzi, aby nezůstal v bezbřehé pasivitě. Nutí ho to neustále přemýšlet a vnímat své okolí.

Vendula Baštincová

Sdílet
Reklama
Hotel FLORA

Moderní hotel umístěný v klidové části 10 min. chůze od historického centra města. Je zaměřen na kongresovou turistiku, pořádání školení, rautů, recepcí, oslav. Nabízí ubytování ve 165 pokojích rozdělených...





Chord MOJO

Špičkový přenosný sluchátkový zesilovač s vestavěným DA převodníkem.

Cena: 12 990 Kč

Přehled všech nabídek »

Další články v rubrice Publicistika

© 1997-2017 NEJLEPŠÍ ADRESA a.s.
Všechna práva vyhrazena. Právní informace