Reklama

Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána, venku je 15.4 °C

UPOZORNĚNÍ: Tento příspěvek je starší než 6 měsíců.
Níže uvedené informace mohou být zastaralé či neplatné!

Ekologové versus architekti. Vést tramvaj kolem řeky, nebo Rooseveltovou?

Zprávy z regionu

15.11.2011

Autor: Jan Procházka

Měla by nová tramvajová trať vést kolem Mlýnského potoka, nebo Rooseveltovou ulicí? Nastane kvůli nové křižovatce dopravní kolaps, nebo se naopak dopravě uleví? Dvě strany mince, dva úhly pohledu. Proti sobě v našem článku stojí Hnutí Duha, které prosazuje variantu Rooseveltova, svůj pohled na problematiku poslal také architekt Alfaprojektu, který novou trať podél řeky navrhoval.

Ekolog Miroslav Kutal vystudoval systematickou biologii, zabývá se ochranou přírody a také ochranou velkých šelem. V olomoucké pobočce Hnutí Duha pracuje od roku 2002.
Student šestého ročníku brněnské architektury Petr Daněk se zaměřením na prostorové plánování spolupracuje s Hnutím Duha několik let.
Zkušený architekt Pavel Vrba z olomouckého Alfaprojektu má na svém kontě desítky staveb. Podílel se i na vzniku dopravně-inženýrské studie, která řešila trať přes Šantovku.

Už pár týdnů se mluví o tom, že ekologové protestují proti trati podél Mlýnského potoka, ale co vám vlastně konkrétně vadí?
Miroslav Kutal: Hnutí Duha není proti tramvajím, vždycky jsme podporovali MHD v Olomouci. Vadí nám ale, že v tomto případě neproběhlo variantní posouzení obou možných řešení, tedy kolem řeky, nebo Rooseveltovou ulicí. Smyslem takového posuzování by mělo být vybrat tu ekologicky nejšetrnější, a to se nestalo. Podle našich analýz je přitom varianta Rooseveltovou ulicí ve většině ohledů lepší.
Pavel Vrba: Trať v Rooseveltově byla dlouhá léta sice stabilizovaným, avšak jen s velkými rozpaky vnímaným prvkem. Ostatně není náhodou, že se v této věci nikdy nezahájila projektová příprava. Jediná seriózní studie této trasy byla zpracována někdy v roce 1993. Zásadní nevýhody této trasy – střetu veřejného zájmu s obyvateli a stále častěji již i vlastníky nemovitostí v Rooseveltově – jsme si už tehdy byli dobře vědomi.

A je skutečně možné do poměrně úzké ulice dostat tramvaje, auta a ještě chodník?
Petr Daněk: Neustále se mystifikuje, že by se muselo něco bourat, ale to není pravda. Není nutné dělat ani žádné jednosměrky. Nejužší profil je dvacet a půl metrů, průměrně ale o metr více. Vleze se tam chodník, zelený pás, dva jízdní pruhy a tramvajový pás. Operuje se sice s nejmenšími rozměry, ale norma to připouští.
Pavel Vrba: Umí si snad někdo představit profil, ve kterém jsou dva jízdní pruhy, tramvajová trať, pásy zeleně a chodníky, to vše ve dvaceti metrech a chtěl toto předložit obyvatelům Rooseveltovy? Jakpak by to asi dopadlo se životním prostředím v této ulici, s hlukem, vibracemi, exhalacemi? Jaký je důvod preferovat tuto variantu? Jak zdůvodnit obyvatelům ulice Schweitzerova, že v ní dojde k drastickému nárůstu dopravy, protože z Rooseveltovy je nutno kvůli tramvaji auta odvést jinam? Toto řešení je naprosto nereálné, a nebo s obrovskými náklady jen těžko ufinancovatelné.

Jedním z vašich argumentů je vznik nové křižovatky na Velkomoravské a s tím související zpomalení provozu, ale nezpůsobilo by zúžení Rooseveltovy kolaps spíš tady?
Petr Daněk: Kapacita obyčejné dvousměrné komunikace je asi dvacet tisíc aut za den. Po Rooseveltově jich projede do pěti tisíc. Kapacita navíc bude stejná jako dnes. Vleze se tam i zastávka a parkovací zálivy. Navíc díky tramvajím zřídne doprava na Schweitzerově, ubyde tam autobusů a věřím, že díky tomuto rychlému kapacitnímu spojení ubude i osobních aut.
Pavel Vrba: Možnosti řešení dopravních uzlů v současné době umožňují navrhovat poměrně složité, přesto zcela funkční křižovatky. Obecně platí, že zřízení nového propojení v systému znamená snížení zátěže ve zbytku sítě. Naproti tomu oslabení či zrušení vazby zatížení v okolí zvýší. Vnímejme tedy na úrovni osobních automobilů rozdíl – nové propojení oproti omezení dopravy v Rooseveltově. Troufnu si říct, že riziko kolapsu při teoretickém vedení tramvaje v Rooseveltově je podstatně vyšší.

Tvrdíte, že by tahle varianta byla i levnější. Přitom ale neexistuje žádný projekt. Z čeho vycházíte?
Petr Daněk: Cena se určuje na základě nějakého podobného projektu, což je v našem případě rekonstrukce Denisovy a Pekařské, která stála sto pět milionů korun přičemž tramvajová trakce činila jen asi třicet milionů korun. Trasa Rooseveltovou by se pohybovala v podobných číslech, tedy kolem sto padesáti milionů korun. Trasa kolem řeky má podle dostupných informací stát čtvrt miliardy, podle nás to ale není reálné a bude to určitě víc.
Pavel Vrba: Znovu podotýkám, že starou trasu nikdo projektově nepřipravil a o stavebních nákladech tudíž můžeme vést dlouhé, ale zcela zbytečné řeči. V podstatě není nad čím diskutovat...

A co na to obyvatelé Rooseveltovy? Chtěli by pod okny tramvaje?
Petr Daněk: To nevíme, protože všech jsme se pochopitelně neptali. Ale od toho je tady primátor a vedení města, aby lidem vysvětlovali, co se děje. Desetiletí jsou na to lidé připraveni, že tam tramvaj povede, a najednou se tady začne mluvit o nějakém bourání a hluku a je jasné, že se lidé začnou bát.
Miroslav Kutal: Je trochu problematické zjišťovat názor místních, pokud lidé nemají dostatek informací. Teprve až je projekt na stole, dá se o něčem bavit. Když je primátor vystraší bouráním domů, těžko brát jejich názor jako směrodatnou hodnotu.
Pavel Vrba: Se stávajícím postupem přípravy staveb by nebylo již možné postavit tramvajové trati v uličních profilech Wolkerovy, Palackého, Litovelské, o historickém centru nemluvě. V těchto ulicích profituje hromadná doprava z dědictví těch či oněch etap naší historie. Záměr vést tramvajovou trať ulicí Rooseveltovou je rovněž jedním z takových dědictví.

A varianta kolem Mlýnského potoka? Když pomineme, že je podle vás dražší, proč vám vadí?
Miroslav Kutal: I tady je více důvodů. Hlavním je ale ochrana vycházkové zóny, která sice není moc udržovaná, ale slouží pro lidi z blízkého okolí, kteří se tam jdou projít třeba se psem, navíc je to jakási přirozená přírodní spojnice mezi Novými Sady a městem kudy projíždí cyklisté a lidé tu chodí i pěšky. Za poměrně nízkých nákladů by se zóna dala zkultivovat.

Dobře, ale má tu vzniknout nová čtvrť, budou tu byty. A s břehem řeky jako rekreační zónou developer podle plánů počítá...
Miroslav Kutal: Ano. Ale je rozdíl jestli se procházíte po přírodní pěšině nebo v úzkém profilu, kde vede nová komunikace a tramvaj. Vedením tratě podél řeky se zničí potenciál vycházkové trasy podél řeky - takovými místy by měla vést jen pěší a nemotorová doprava.
Petr Daněk: My navíc ani nevíme, že tu byty skutečně vzniknou. Můžeme se domnívat, že až developer postaví Šantovku, která mu ponese peníze, řekne, že další prostředky už nemá a byty stavět nebude. Pak bude tramvajová trať vést neobydleným územím.

To jsou ale spekulace. Pokud čtvrť vznikne podle plánu, potřebuje přece obsloužit?
Petr Daněk: Ano. Ale celá oblast Šantovky je dostupná ze stávající trati z ulice Kosmonautů. Kdyby další trať vedla Rooseveltovou, obslouží i novou čtvrť u řeky a zároveň nabídne tramvajovou dopravu lidem, kteří žijí mezi Rooseveltovou a Schweitzerovou.

Je vám vyčítáno, že děláte pokřik až teď, ale když se před pěti lety projednávala změna územního plánu, neozvali jste se. Proč?
Miroslav Kutal: To jsou ty věčné změny územního plánu. Na každém zastupitelstvu se něco takového projednává. Tenkrát jsme si toho prostě nevšimli, že jeden z dvaceti bodů je tramvajová trať. To ale neznamená, že se nemůžeme ozvat o dva roky později. A my jsme skutečně už v roce 2009 předložili námitku, že v rámci procesu posuzování vlivu záměru na životní prostředí se neřeší žádná jiná varianta. Nebylo nám vyhověno. To samé jsme namítali loni v rámci konceptu nového územního plánu a letos v rámci územního řízení, stavební úřad ani příslušné odvolací orgány se tím odmítaly zabývat. Nás proto překvapuje, že ačkoliv naše připomínky město zná už dva roky, tak veřejnou diskuzi rozvířilo až teď, když v podstatě skončily možnosti, jak se občané mohou zúčastnit veřejného projednávání…
Pavel Vrba: Změna územního plánu byla v roce 2006 standardně projednávána i s veřejností, rovněž koncept nového plánu byl veřejně projednáván. V obou těchto dokumentech byla nová trať obsažena. Požadavek na variantní zhodnocení staré versus nové trasy by v té době byl daleko více na místě než dnes, v době vydaného stavebního povolení.

...takže se chcete obrátit přímo na Švýcary, kteří projektu slíbili dotaci.
Miroslav Kutal: Orgány v tomto státě nás ignorovaly, proto se obracíme na nezávislou instituci, ke které chceme podat podnět, zda opravdu nestojí za to posoudit obě varianty. Dopis je připravený, pošleme ho během měsíce.
Pavel Vrba: Nerozumím těm hlasům, které hledají jakési spiknutí proti zdravému rozumu a stavbu tramvajové trati přisuzují snaze nacpat se kamsi blízko investorovi Šantovky. Průkazem slabomyslnosti by naopak bylo nevyužít jedinečné možnosti napojit konečně jižní sídliště na kapacitní hromadnou dopravu.

A kdyby se na základě podnětu varianty skutečně posoudily a ukázalo se, že ta kolem řeky je lepší?
Miroslav Kutal: Pokud se do toho zapojí všechny strany včetně ekologických organizací, povede se seriózní diskuze a dojde se k závěru, že varianta kolem řeky je lepší, pak to bude v pořádku. To už ale se mělo stát dávno.

Jan Procházka

Reklama

ZDROJE-ENERGIE.CZ – tepelná čerpadla, fotovoltaika, rekuperace

Katalog firem » Služby

Nabízíme komplexní, technologické řešení energetiky objektu (OZE), odborné technické, nezávislé poradenství a prodej v oblasti tepelných čerpadel, fotovoltaických systémů a ventilačních ...