Příběh o kávě, tygrovi, čokoládových bonbonech, ale především o lásce, chuti do života a touze. Saroyanův Tracyho tygr má mnoho fanoušků po celém světě. V olomouckém divadle dostal trochu jiný nádech. Do divadelní adaptace vtěsnali tvůrci více humoru, vtipu a nové scény. Výsledkem je veselý příběh, který pohladí na duši i rozesměje. Poprvé ho diváci měli možnost zhlédnout toto úterý.

Nový titul Divadla Tramtarie potěší všechny, kteří mají rádi filozofické pohádky. Příběh …a za Tracym tygr, jak se nová hra jmenuje, potírá hranice mezi smyslem a nesmyslem a mezi realitou a fikcí. Do inscenace se tvůrcům podařilo dostat nostalgickou atmosféru a zachována je i hlavní pointa z knihy Williama Saroyana. Jinak ovšem nečekejte, že uvidíte stejný příběh, jak ho máte zažitý z novely.

Thomas Tracy od malička toužil po něčem, co by mu patřilo a bylo zároveň jeho součástí. Po dlouhém hledání to něco konečně našel. Jeho společníkem se stal neviditelný tygr. Thomas si s ním povídá, radí se s ním i hádá. Tygr dělá Tracyho zábavnějším, odvážnějším a silnějším. Společně pak odjíždí do New Yorku, kde Tracy začíná pracovat v továrně na výrobu kávy. Zde také za nějaký čas potkává Lauru Luthiovou, která má také svého tygra. A Tracy se do Laury zamiluje. Po krátké známosti je ale sveden Lauřinou matkou Violou a Laura Tracyho opouští. Tracy zůstává sám, protože ho s Laurou opustil i jeho tygr. Když se pak po několika letech znovu objeví, je z toho pořádný poprask.

Diváky může potěšit, že místo jednoho příběhu uvidí hned dva. Kromě tajuplného světa Thomase Tracyho se na jevišti otevře i život doktora Scattera. Přesto, že není tak pestrý a barevný jako Thomasův, i tak slibuje nevšední zábavnou podívanou. Humoru je totiž v inscenaci víc než dost. Vtipné jsou samotné scény, dialogy i gesta a mimika. Ty používá v hojné míře především Thomas Tracy, kterého si zahrál hostující Tomáš David. Během chvilky se dokáže změnit ze smutného a zmateného pacienta ve veselého a energií překypujícího člověka. Druhou výraznou postavu, doktora Scattera, ztvárnil Marek Zahradníček. I jeho výkon byl velmi profesionální. V jeho projevu nechyběla arogance, která se však v průběhu hry vytrácela spolu s tím, jak si psychiatr začíná uvědomovat tíživou prázdnotu svojí existence. Naopak ve vystupování Laury Luthiové nechyběla éteričnost, kterou do hlediště přenesla Zuzana Zapletalová.

Skvělým tahem dramaturgie bylo převedení příběhu do retrospektivní kompozice, která se osvědčila i v první premiéře sezony, v Brutální Nikitě. Svižnost dodávají inscenaci rychle se měnící obrazy a působivě působí i hlas vypravěče, který pomáhá udržet kontinuitu.
Atmosféru starých časů navozují starobylé kostýmy ochutnávačů kávy. Funkčně je využita i scéna. Rozšířit prostor se povedlo díky více úrovním a svoji funkci i plní žebříky a kolečkové židle. Autorkami jsou dvorní výtvarnice Divadla Tramtarie Markéta Rosendorfová a Dagmar Maturová.
Ačkoliv Tracyho tygr není tradičním divadelním titulem, na českých jevištích byl již několikrát uveden a téměř vždy ve velmi originálním a úspěšném zpracování. Inscenace v Divadle Tramtarie se k nim může směle připojit.