Reklama

Úterý 19. března 2024, svátek má Josef, venku je 0.9 °C

UPOZORNĚNÍ: Tento příspěvek je starší než 6 měsíců.
Níže uvedené informace mohou být zastaralé či neplatné!

Hudební génius vstoupil na prkna Moravského divadla. Proč se nestal geniálním?

Kultura

26.1.2015

Autor: Martina Burýšková

Ponurá a těžká atmosféra otevírá scénu. V příštích třech hodinách jako diváci prožíváme tragický příběh snad největšího hudebního génia všech dob Wolfganga Amadea Mozarta a jeho možného vraha Antonia Selieriho. Tmou se valí mlha a tichým napětím scény zní cinkot zvonečku. Ohlašuje příchod temné postavy. Salieriho. Závistivého a smutně průměrného soka Wolfganga Amadea Mozarta. Bohužel, smutně průměrný zůstal nejenom Salieri coby hudební skladatel, ale také jeho hlavní představitel Josef Vrána.

Ruka Antonia Selieriho se stařecky chvěje. A příběh začíná. Drama šílenství, geniality, závisti, touhy a zmaru. Zestárlý skladatel začíná vyprávět svůj příběh ryzí nenávisti k "šílenému živočichovi“ Mozartovi a také k Bohu. Ponurost scény naruší jeho monolog. Velmi dlouhý monolog, který bohužel ubírá atmosféře na síle ponurosti a temných emocí, které postavě jako je Salieri přísluší. Bohužel výsada dlouhých promluv bez patřičné energie a vzrušení z vnitřních pocitů mu je ponechána až do konce představení. Přirozeně, Salieri je vypravěč, ten kdo prožívá muka závisti a strašné utrpení. To vše musí divákům osvětlit. Když se v hudební Vídni objeví někdo, kdo je tak neskutečně nadaný a geniální, kdo komponuje svou hudbu s jistotou, aniž by musel jedinkrát přepisovat. Někdo, komu dílo diktuje samotný Bůh. Ale jak to? Někomu, kdo je tak šílený, vulgární a nemravný!
Dozvídáme se toho mnoho, ale to pravé vzrušení a zápal Josefa Vrány pro emoční prožitky Salieriho přichází až ve chvíli, kdy se podle instrukcí scénáře má rozvášnit. Teprve tehdy jsme v hledišti pocítili alespoň něco opravdového z oné prožívané zášti. Teprve tehdy se Vrána nechá zmítat silou emocí, které jeho vzor prožíval zhruba před dvěma sty lety. Když pak zazní geniální tóny Mozartových skladeb, najednou vše, co se na jevišti odehrává, dostává jiný rozměr, vytoužený náboj, který by jinak Tarantův Amadeus asi nikdy nepoznal. Vše se stává opravdovější, hlubší, tragičtější. Najednou začínám věřit tomu, co mé oči vnímají. Jenže když tóny umlkají a ke slovu se dostávají opět herci ve svých replikách, vytrácí se i "šťáva" příběhu. Obzvláště v první části.

S průběhem děje vše nabírá obrátky. Vše se nese v duchu vážnosti a do mých myšlenek se neodbytně vkrádá myšlenka – a co Petr Kubes? Kde zůstal? Jak by se on zhostil této role, ve které s Josefem Vránou alternují, se tentokrát nedozvím. Odpověď na mou předchozí otázku dostávám v průběhu představení, když se na scéně Petr Kubes mihne důmyslně maskován kloboukem v kratičkém výjevu coby Joseph Haydn. Zhostil by se on role Saliero, na které vlastně celá inscenace staví, přesvědčivěji? Stal by se opravdu Salierim a ne "pouze" tím, kdo vstoupil do jeho role? Jak bylo slyšet v davu diváků, nebyla jsem jediná, kdo se pozastavil nad výběrem představitele hlavní role.
Naštěstí Amadeus není one man show. Jak si poradil s osobností Mozarta na jevišti jeho představitel Vojtěch Lipina? Po vizuální stránce rozhodně skvělý tah. Drobný křehký génius, který žije jediným – svou hudbou. Je si vědom výjimečnosti své hudby, žije jí každičkým coulem svého těla, což prokázal i Lipina na jevišti Moravského divadla. Patřičně se vyřádil zejména společně s ústředním motivem scény, kterým se, jak jinak, stal klavír. Mohutné křídlo se neustála snáší na scénu jako deus ex machina, pohybuje se a zase ze scény mizí. Není jen hudebním nástrojem a symbolickým doprovodem Mozartovy skladatelské velikosti, ale také se proměňuje v ústřední dějiště Mozartova osobního života. Doslova žije na něm, pod ním, vedle něj i v něm. Je symbolikou celého jeho žití. Jenomže jednoho dne ho tento život klepne přes prsty jako víko klavíru a když neposlechne varování, ani jeho genialita ho nezachrání... Vojtěch Lipina se role šíleného génia zhostil, jak nejlépe uměl. Ukázal génia jako vážného, excentrického, prožívajícího, vznětlivého i namyšleného. Našel v sobě ale málo šílenství a výraznosti, které by z něj udělaly nejen pána jeviště, ale také opravdového Amadea, onoho "šíleného živočicha". Takto zůstává "jen" dobrým hercem Vojtěchem Lipinou v roli génia.

Příjemným prvkem celé inscenace se stala Anna Stropnická v roli Mozartovy manželky Konstance Weber. Plula ve své roli přirozeně, tak jak kdysi snad plula i skutečná géniova choť. A mohu říci, že ve své roli přesvědčila. Leč její role nebyla tím stěžejním, co mělo v divákovi zanechat dojem z představení. A ten nepochybně je velmi slušný, ovšem nesmíte srovnávat divadelní provedení s nejslavnějším zpracováním, jakého se kdy Amadeovi dostalo – z filmové dílny Miloše Formana. Americký snímek z roku 1984 je absolutně brilantním hereckým koncertem, jemuž, stejně jako Tarantově inscenaci, zcela zásadní službu udělalo využití Mozartovy působivé hudby. Co Forman umně investoval do vyjádření šílenství a působivosti snímku a postav v něm, to se u Taranta poněkud vytrácí. Naopak Vojtěchu Lipinovi pod vedením právě režiséra Taranta zase lze přičíst ku dobru nižší míru naivity ve ztvárnění Amadea. Té se naopak u Formana nešetří. Jeho Mozart je sice šílený, ale také skromný až laskavý. Čemuž se ovšem v reálném světě těžko věří.
Kromě samotných hudebních melodií skvěle provázející celé představení nutno ocenit také vstupy operní v podání Marianny Pillárové a Jiřího Přibyla. Ty rozhodně nezapadly v monotónnosti.
Nepochybně velké uznání patří také tvůrci scény Jaroslavu Milfajtovy a také kostýmů Tomášovi Kyptovi, kteří vytvořili působivě ponurý svět připomínající hudební historii, v níž se protínají další dva světy – geniality a průměrnosti. Pokud vás hudební tvorba a třeba také osobnost výjimečného skladatele přitahuje, vydejte se směle prozkoumat jeho svět stvořený v Moravském divadle. Pokud neočekáváte brilantní genialitu, jaká je osobnosti Wolfganga Amadea Mozarta přisuzována, také na jevišti, můžete být spokojeni.

Martina Burýškováburyskova@olomouc.cz

Reklama

Restaurace LEGUÁN

Katalog firem » Restaurace, stravování » Restaurace

Rozvoz denního menu po Olomouci zdarma