Vzpomínáte si? Je to už šest let, kdy Vlastivědné muzeum v Olomouci dokončilo rekonstrukci budovy na Denisově ulici – přesně té, která sousedí s kostelem Panny Marie Sněžné. Uvnitř ukrývá své depozitáře. Součástí této památkové chráněné barokní stavby je i lomený průchod, který bohužel mezi lidmi nebudí příliš důvěry. A není se čemu divit. Sprejerské klikyháky, vulgarity, špína, zápach močoviny. Teď ale Vlastivědnému muzeu a magistrátu došla trpělivost. A naopak přišla inspirace, jak s problematickým průchodem naložit. Rozhodli se ho zasvětit takzvanému street artu. V průchodu by měla vzniknout pouliční galerie a v plánu je nastěhovat sem dokonce i piáno.

Když se Vlastivědnému muzeu podařilo v roce 2008 dokončit rekonstrukci barokní budovy na Denisově ulici, kde dříve sídlila jezuitská univerzita, vypadalo to chvíli nadějně. Dokonce i průchod na rohu rozkvetl. Uklizený a natřený na bílo se prosvětlil a najednou nebyl důvod, proč se mu vyhýbat. Jenže teď zase připomíná spíš než průchod pro pěší strašidelnou stezku pro odvážné. Hyzdí ho nevzhledné čmáranice a k tomu ne právě příjemný odér močoviny. To by se teď ale mělo všechno změnit.
Trnem v oku Vlastivědnému muzeu i oddělení památkové péče magistrátu jsou zejména ti sprejeři, kterým ani trochu nevadí, že svými klikyháky ničí barokní památku. "Měli jsme teď štěstí v neštěstí. Chytili sprejera, který to tady sprejoval, přímo při činu 10. ledna, což se často nestává. K jeho veliké smůle byla škoda v podloubí vyčíslena na 10 tisíc korun a nějakou korunu navíc. My to teď musíme spravit, převést do původní podoby a k tomu použijeme peníze toho sprejera,“ vysvětluje situaci ředitel muzea Břetislav Holásek. Šlo tehdy o třiadvacetiletého studenta z Bohuňovic, kterého usvědčil záznam z kamer. Za svůj prohřešek byl odsouzen k podmínečnému trestu a samozřejmě zaplacení náhrady. Jeho smůla je ale pro muzeum štěstí.

Konečně se zrodil také nápad, jak průchod smysluplně využít. Aby se mu lidé konečně přestali vyhýbat a aby nabízel kolemjdoucím i něco lákavějšího, než je jeho současná neslavná podoba. "Naše muzeum chce další devastaci této významné kulturní památky zabránit. Naše představa je taková, že by se tady udělala pouliční galerie, neboli street artová galerie, kde by umělci vytvářeli svá díla,“ představuje vizi o budoucnosti průchodu ředitel muzea. Když už tu sprejeři tedy chtějí za každou cenu vyjadřovat své tvůrčí vlohy, může to být oficiální formou. Muzeum společně s magistrátem se proto rozhodlo vyjít mladým potenciálním umělcům vstříc a nabídnout jim prostor pro jejich kreativitu. Možná pak nebudou mít sprejeři takovou potřebu ničit, co není jejich. "Navíc nás oslovila skupina lidí, která dělá pouliční piána a požádali nás, jestli bychom umístili jedno z pián do podchodu,“ představuje další z plánů ředitel Holásek. Vlastivědnému muzeu se plány o možnostech budoucího využití průchodu zamlouvají. "Druhá otázka u piána je, jestli to odbor dopravy povolí. Zatím je to tedy spíše úvaha. Co se týče sprejování, myslím, že to je určitá cesta, jak tento problém řešit,“ uvažuje Holásek.

Projekt Lomené galerie předložil Vlastivědnému muzeu Kamil Zajíček, absolvent Vyšší odborné školy filmové Zlín, v současné době produkční a dokumentátor Muzea umění Olomouc. "Proměnit prostor průchodu v galerii je určitě pokus, který stojí za to realizovat. Slibujeme si od toho, že bychom zamezili živelnému sprejování a zároveň dali prostor jinému umění, než jsou sprejeři,“ vysvětluje vedoucí oddělení památkové péče stavebního odboru olomouckého magistrátu Vlasta Kauerová. Podle ní znaky neustále přibývající na fasádách domů rozhodně neskýtají dobrou vizitku pro město. "Největší problém jsou takzvané tagy od tagistů, kteří se chtějí jenom podepsat a označkovat si místo a větší sdělení tam není. Ta galerie by měla fungovat pro lidi, kteří mají energii a chtějí sdělit něco hlubšího. Proto tam budou desky, aby nedošlo k poškození místa a abychom evokovali galerijní prostory a jedinečnost,“ vysvětluje svůj záměr Kamil Zajíček. Podle něj by se právě také s rebely – sprejery měla navázat spolupráce. "Máme koncept, že i rebelisti budou požádáni, aby dílo vytvořili, ale budou mít jasná pravidla. Chceme také komunitu, která taguje, naklonit k sobě. Jsou mezi nimi i zdatní malíři a my bychom byli rádi, aby tento prostor respektovali,“ přibližuje svou myšlenku Zajíček. Podle něj by všechno mohlo být připraveno už za pár týdnů. "Naším snem je, že bychom 16. května, kdy se uskuteční Muzejní noc, tady udělali vernisáž první výstavy. Ještě nevíme jestli to bude jeden autor nebo více. Teprve budeme řešit úpravy a počet ploch. Budou tři nebo čtyři, víc určitě ne,“ dodává Zajíček.