Ta láska trvá devatenáct let. V koši strávil přes patnáct set hodin a létal po celém světě. Když s ním ale hovoříte, z jeho úst velmi často zaznívají slova jako úcta a pokora. "Nesmíte nic podcenit. Přírodu musíte respektovat. A pak vás odmění nádherným zážitkem. Tam nahoře na všechno zapomenete a ten klid ve vás zůstane i po přistání," říká. Nebezpečí? Pokud všechno dodržíte, žádné nehrozí, tvrdí. Ke kuriózním situacím podle něj dochází spíš na zemi. Třeba když se po přistání na soukromém pozemku musíte vyplatit lahví piva.

V koši nad Bouzovem s pilotem Svatoplukem Kučou Foto: Jan Procházka

Domlouvali jsme se na společný let už docela dlouho. Pořád to nevycházelo. Buď kvůli počasí, nebo termínu. Nakonec jsme se potkali až na balonové fiestě Balony nad Bouzovem, jejímž je pořadatelem. Letos se koná už pošestnácté a do vzduchu společně vzlétlo šestadvacet balonů. 
Nařídil jsem budíka na půl pátou ráno, v šest už jsem seděl na brífinku a o hodinu později už nás ranní mlhou unášel vítr směrem k Mohelnici. Rozhovor vznikl až po bezpečném a velmi hladkém přistání. Ve vzduchu by to sice bylo stylovější, ale on i pilot balonu má plné ruce práce a musí se soustředit. A já naopak spíš mlčel a užíval si to. Pokud chcete zažít bezpečné dobrodružství, let balonem si dopřejte. Na tu hodinku ve vzduchu budete dlouho vzpomínat. Navíc, s takovým sympaťákem pilotem ;-)

Co vás přivedlo do koše? Jak se člověk stane pilotem balonu?
U mě to byla vlastně náhoda. Pořídili jsme do firmy kvůli reklamně balon ve tvaru půllitru a zkoušeli s ním létat. No a hádejte, na koho to vyšlo. Naučil jsem se pilotovat a začal jezdit po světě. Byl jsem s ním třeba v Bristolu, v Německu, v Americe… No a dnes mám dva vlastní balony. Létám už devatenáct let.

V čem je to kouzlo?
Je to osvobození. Pozemské starosti zůstanou na zemi. Vyletíte, jste oproštěn od všeho. Uvědomíte si, jak je člověk malinký a jak je potřeba si ten život užít. Starosti, to jsou malichernosti. Ta pokora, ke které dospějete tam nahoře, se stane životní filozofií. Pak se můžete na lidi smát, protože víte, co je opravdu důležité. Balony jsou radost.

Počítají si piloti balonů nalétané hodiny?
Samozřejmě. Každý let se zapisuje. Já mám patnáct set třicet, po dnešku vlastně třicet jedna. Počítá se to i kvůli samotnému balonu. Musí se s ním na technickou podobně jako s autem. Dělá se každých sto letů nebo aspoň jednou za rok.

Bezpečnost je asi hodně důležitá. Přece jen, nemůžete s balonem moc manévrovat...
Nahoru, dolů, doleva, doprava. Jsme jako dělostřelci. Musíme hodně dopředu předvídat, co a jak budeme dělat. Je to, jako když jedete s autem a ono nebrzdí. Nekoukáte na první dvě zatáčky, ale spíš na tu čtvrtou a pátou… Balon letí s větrem. Ten ale v různých výškách nevane stejným směrem, takže se i změnou výšky dá směr trochu měnit.
To předvídání souvisí i s tím, zda vůbec odstartujeme. Z přírody musíte mít respekt, musíte k ní cítit úctu. Když je někde poblíž bouřka, tak do toho prostě nejdu. Jasně, někdo řekne: “Ale támhle jiný balon letí.” Na to mám odpověď: My letět nemusíme, ale můžeme. V tom je zásadní rozdíl. Pokud nejsou vhodné podmínky, prostě nepoletím.

Jaká nebezpečí na balonáře číhají kromě počasí?
Zase to zopakuji. Když předvídáte, je jich málo. Kolik mám plynu, to vím dopředu. V nádržích je ho minimálně na dvě a půl hodiny letu, přičemž let zpravidla trvá jen hodinu. Víte, u nás je někdy méně více. Když najdu vhodné místo na přistání, tak na něj sednu. Kdybych si řekl: dám tomu ještě pár minut, tak se třeba dostanu nad lesy, začne termika, dochází plyn… To není situace, do které by se balonář chtěl dostat. A přitom by si za to mohl sám. Rozvaha je prostě to nejdůležitější.
Velkým nebezpečím jsou i elektrické dráty. To může být problém hlavně při přistání. Když při zemi fouká, může vás to do nich zanést, i když jste docela daleko.

A co třeba, když se vám roztrhne balon?
Vypadá to hrozivě, ale není to nic, co bychom nezvládli. Díru v balonu dotopíte. Ale pak se samozřejmě musí odborně zašít.

A když se létá hromadně jako třeba dnes nad Bouzovem? Stane se, že se balony srazí?Občas se to stane. Balony se o sebe otřou, není to nic vážného. Nesmíte se ale dotknout košem, ze kterého by mohl třeba čouhat kus výpletu a poškodit plášť.

Páteční ranní romantika nad Bouzovem. Do vzduchu se společně vydalo šestadvacet balonů. Foto: Jan Procházka

Kde všude můžete s balonem přistát?
Pokud jsme v ohrožení života, podle zákona můžeme přistát kdekoliv. Většinou ale neděláme naschvály. Nepřistáváme zemědělcům do brambor, snažíme se volit posekaná místa. Ale může se stát, že vítr přestane foukat a pak si moc vybírat nemůžete. Takhle jsme třeba v Košicích přistáli uprostřed jedné fabriky… Vyletěli jsme ven a teplo z města nás natáhlo zpátky. Tak jsme byli vděční i za tu betonovou plochu. Jinak bychom mohli skončit někde v trolejích.

To se ale občas můžete s někým dostat do křížku, ne?
U nás to bývá většinou v pořádku. Ale třeba ve Velké Británii za přistání majiteli často musíte zaplatit, aby k vám pustil doprovod. Někdy to může být i pár set liber a v ceně je lahev whisky. Nám se ale jednou podařilo vykoupit Hanáckou kyselkou. Pivo ani jiný alkohol nechtěl, stačila mu minerálka. (smích) Ještě nás ten člověk provedl po svém hospodářství. To bylo milé, původně přitom chtěl dvě stě padesát liber!
Nebo se vám naopak stane, že přistanete na krásném oploceném pozemku a zjistíte, že majitel nikde. To byla hodně zapeklitá situace. Od auta nás dělila poměrně vysoká zídka a celé to vybavení je opravdu hodně těžké. Vzlétnout už se nedalo, protože se stmívalo… Nakonec nás zachránila parta černochů a české pivo, které jsme jim za pomoc věnovali. Vzali všechno i se mnou, přehodili to přes zídku a bylo po problému.

Foto: Jan Procházka Oblíbené zpestření - Hon na lišku. Tou je jeden z balonů. přistane na libovolném místě a vyznačí kříž. Každý balon má praporek s číslem. Komu se ho podaří vyhodit nejblíž ke značce, vyhrál. Foto: Jan Procházka

Vy ale nelétáte jen pro radost. Děláte hlavně vyhlídkové lety…
Samozřejmě. Za těch devatenáct let máme hodně spokojených zákazníků. Vyhlídkový let pro jednoho vyjde na tři a půl tisíce. My pak do koše dosadíme tři nebo čtyři další pasažéry a balon je plný. Když letí třeba celá rodina, ta cena může klesnout i na dva tisíce osm set korun za jednoho.

To je poměrně hodně peněz…
Musíte si uvědomit, že balon má trvanlivost asi tři sta letových hodin, to se dá nalétat za tři roky. A cena obalu je sedm set padesát tisíc korun. Musí se to prostě zaplatit. Navíc potřebujete posádku, lidi na zemi... Balonář nemůže lítat sám. Tím to naroste. Ale ten zážitek za to opravdu stojí. Není se čeho bát. I lidé, kteří mají strach z výšek, si ten let pochvalují. Dostane vás to.