Patří k průkopníkům moderního fotografického aktu, jako jeden z prvních začal experimentovat s barvou, později vytvářel působivé koláže, se kterými o desítky let předběhl dobu. Zemřel, jeho dílo se poztrácelo a na autora se zapomnělo. Ne však úplně. Jaroslav Vávra. Muzeum umění teď vystavuje fragmenty z jeho díla.

"V dnešní době se může zdát, že téma fotografického aktu je už vyčerpané. Na sklonku padesátých let to však byla neprobádaná a téměř zakázaná oblast. A právě v té době do ní se cestou experimentů vydal i Jaroslav Vávra," uvedl ředitel olomouckého Muzea umění Pavel Zatloukal. Tehdy čtyřicetiletý Vávra měl za sebou už krátkou malířskou kariéru, fascinoval ho ale svět fotografie. Začal fotit svou ženu, záhy mu před objektivem pózovaly další modelky. Experimentoval, hledal a našel. Během deseti let vytvořil své nejpůsobivější snímky, z nichž zejména ty barevné byly v tehdejším Československu průkopnické. "Poměrně složitými procesy ve fotografické komoře vytvářel opravdu neobvyklé snímky. Zajímal se o různé výtvarné techniky a tuto znalost ve své tvorbě hodně využíval. Nebyl to totiž žádný zuřivý reportér, své fotografie považoval spíše za obrazy," přiblížil kurátor výstavy Oldřich Daněk.

V sedmdesátých letech se Vávra začal věnovat nápaditým kolážím. "Tato díla předběhla dobu asi o dvacet let," podotkl Zatloukal.Po Vávrově smrti v roce 1981 většina jeho díla zmizela. "Neměl děti a jeho manželka zemřela krátce po něm. Jeho kolegovi a příteli Miloslavu Stiborovi se podařilo zachránit jenom část díla, zbytek byl rozkraden," řekl Daněk.

Podle odhadů čítá kompletní Vávrovo dílo asi osm tisíc negativů. "Nám se podařilo najít asi čtyři sta," přiblížil Daněk. Reprezentativní výstava nabídne na šedesáti snímcích průřez Vávrovou tvorbou, k vidění budou i jeho autorské knihy. V Muzeu umění ji bude možno zhlédnout až do půlky srpna.