Nějak podezřele mnoho zpráv s hlavičkou "tomu se snad ani nedá věřit" se vyrojilo poslední dobou. Navíc nad námi zřejmě naše patronka svatá Pavlína drží ochrannou ruku, protože k tragédiím scházel krůček.

Tak třeba včera došla zpráva z Povodí Moravy, jehož mluvčí smutně hlásí, že nebezpečný jez u Šantovky, který byl nedávno osazen bezpečnostními a hlavně záchrannými prvky, se stal terčem nájezdu zlodějů. Zmizelo záchranné lano i s podkovou, která může být pro tonoucího oním jazýčkem mezi životem a smrtí. Podobné případy přitom jsou na denním pořádku, dodává mluvčí: záchranné prvky mizí každou chvíli i na dalších jezech. Týká se to i nechvalně známého jezu smrti v Řepčíně, kde zemřelo už několik lidí. Nedá se to omluvit a pochopit snad možná jen s vysvětlením, že dotyční lumpové si zřejmě během rozdělování rozumu šli zapálit na chodbu a tak se na ně zapomnělo. Otázkou je, zda je bezpečné, aby se osoby tak prudce hloupé směly svobodně pohybovat. Nápad, se kterým zcela jistě přijde některý z diskutérů, totiž vhození těchto osob do onoho jezu bez možnosti využít zcizené záchranné prvky, však vyžaduje jejich dopadení, s nímž, při vší úctě k naší policii, nelze moc počítat. Kromě toho, možná by si genofond lidstva odlehčil o pár zmetků, jako výstražný příklad by ale takový čin neposloužil: další potenciální pachatelé takových skutků totiž nedisponují dostatečnou kapacitou, aby dokázali pociťovat tak pokročilé pocity jako je strach z trestu. Naštěstí se zatím nic nestalo a pracovníci Povodí jsou tak obětaví, že ukradené záchranné prvky sisyfovsky ihned nahrazují.
Z ranku "sotva uvěřitelné" jsou i několikeré případy opilců, kteří s mnoha promile v žilách usedají za volant a pak sami sebe vytrestají, když se jejich rozmlženým zrakům postaví do cesty například sloup veřejného osvětlení. I tady nad námi asi vážně někdo bdí. Podobné případy v hlavním městě v posledních dnech dopadly hodně tragicky.
A nejvýraznější případ se stal před pár dny. Tady jde bohužel o škatulku "může se stát každému z nás". Řidič náklaďáku prostě zapomněl zatáhnout ruční brzdu, těžký vůz se mu rozjel z kopce a skončil uprostřed restaurační zahrádky. V pravé poledne, kdy si lidé rádi užívají onu téměř nejpříjemnější část dne na čerstvém vzduchu. Naštěstí pršelo a zahrádka byla prázdná. Stát se to kdykoliv jindy, mohl nastat opravdový masakr. Ale asi nám tam nahoře přejí. Jen bychom možná už naši patronku, či kdo je ten tajemný dobrák, nemuseli dál pokoušet. On ten pohár může přetéci.