Olomouc jako zelené město? Prý nesmysl. Jedna evropská agentura si objednala satelitní snímky a začala počítat stromy. A Olomouci vyšlo číslo blížící se nule. Mezi krajskými městy jsme rázem na předposledním místě, v okresním srovnání nás předbíhá i Přerov. Panenko skákavá. Tahle legrace, která určitě stála naši společnou evropskou kasu tučný měšec plný zlatavých mincí a kterou bez mrknutí oka převzalo hned několik seriozních médií, není nic jiného než kravina. Některé věci se totiž nedají hodnotit matematikou. A jestli někdo tvrdí, že v Olomouci je málo zeleně, měl by vyhledat psychiatra.

V eurounijní chobotnici s miliony chapadel existuje organizace, která se jmenuje European Environment Agency (EEA). Musí vykazovat nějakou činnost a studie jsou činností, která budí dojem užitečnosti. Kdejaká oprava chodníku dnes potřebuje studii, zda dlažba neohrozí pohlavní život žížal žijících pod ní. Ze studií se dá celkem slušně žít dlouhá léta. EEA si nechala vyfotit Unii z vesmíru a na základě získaných dat propočítala mimo jiné i procentuální podíl zeleně ve městech. Studie by nejspíš zůstala zapomenuta, nebýt několika seriozních médií, která se jí se vší vážností chopila. A najednou tak čteme titulky, že zelená Olomouc je mýtus, že město je na chvostu… A podobné nesmysly. Budiž faktem, že u Olomouce vyšlo číslo 1,25 procenta parkové zeleně. Když se podíváte na mapku, nad tím číslem asi zakroutíte hlavou. A pokud navíc v Olomouci žijete, buď se začnete hodně nahlas smát, nebo možná křičet. “Zas ďalší politik nám vraví / každá minca má dve strany / Na niečo ste zabudli / Nie všetko je minca, páni!” zpívá trefně v jedné písni slovenská kapela Živé kvety. Pravda pravdoucí. Ne všechno se prostě dá vědecky spočítat. A ne každá studie se dá dělat od kancelářského stolu.

Pro srovnání. Zkuste použít kolečko myši a zjistíte, že v Olomouci se zelená skoro každá ulice. A nebo se raději běžte projít.

Olomouc má mnoho problémů a bolístek, ale nedostatek zeleně mezi ně opravdu nepatří. Prstenec parků možná není tak unikátní, jak nám vnucuje turistický průvodce, ale je krásný a má obrovský potenciál, který zatím využíváme jen zčásti. Ostatně, pročpak jsou asi parky plné lidí? Navíc to nejsou jen jakési zelené oázy uprostřed betonové džungle, ale jsou živou součástí města: parky používáme nejen k odpočinku, běžně přes ně vedou naše každodenní trasy. Zeleň podél řek! Jako rekreační běžec můžu ubezpečit, že podél Moravy se dá v různém stupni divokosti přírody proběhnout městem od jedné hranice k druhé a zpáteční cestu absolvovat skoro celou po opačném břehu. Když se ráno budím, otevřeným oknem mi dovnitř zní zpěv ptáků, protože pod okny máme na lazeckém sídlišti (!) spoustu stromů. A vůbec, podívejte se na letecký snímek na Google. Nežijeme v lese, ale všude mezi domy se tohle město zelená od kraje ke kraji! Je úplně jedno, kolik to vychází na procenta! Naše pocity přece nejsou čísla. Pokud bychom se jimi řídili, tak se asi všichni přestěhujeme do Přerova. Ten má totiž podstatně lepší výsledek: přes deset procent. Nebo Most: skoro devatenáct. Jistě by tam chtěl žít každý z nás.

Darmožroutských projektů, jejichž jediným smyslem je nakrmit pár projektových manažerů, jsou miliony. Netvrdím, že mezi ně patří zrovna Evropská agentura pro životní prostředí; o její existenci jsem se dozvěděl až nyní a na hodnocení mám opravdu málo dat. V tomhle případě ale vytvořila ukázkovou kravinu. Podobné zbytečnosti společně všichni živíme. Zkusme se aspoň neživit jimi.

Pro úplnost: celou studii najdete v tomto odkazu.