Zřejmě už jen dva týdny zbývají Olomoučanům, aby se rozloučili s místní raritou - letadlem Tupolev Tu-104, které je ve městě zaparkované od sedmdesátých let. Na začátku srpna ho začnu pracovníci leteckého muzea ze Zruče u Plzně rozebírat a postupně odvážet. V západočeské vísce ho pak znovu sestaví a uvedou do původního stavu. Tedy alespoň vizuálně.

Olomoucký Tupolev. Letadlo. Pro někoho špinavý krám hyzdící město, pro jiného jeho neodmyslitelná součást. Už jen pár týdnů zbývá Olomoučanům k rozloučení s touto specifickou připomínkou estetického uvažování někdejšího režimu. A taky k návštěvě neméně specifického baru Letka, který se nachází v útrobách vzdušného korábu. Na začátku srpna si pro stroj přijede jeho nový majitel, sběratel Karel Tarantík, který provozuje soukromé letecké a technické muzeum ve Zruči u Plzně. A letadlu, které na Hané desítky let chátralo, se tam dostane důstojného odpočinku. "Zrestaurujeme ho do podoby, v jaké létalo u ČSA. Znovu obnovíme interiér i pilotní kabinu, letadlo také dostane původní nátěr. Jde o to, aby to byla důstojná reprezentace historie našeho letectva," prozradil Tarantík, v jehož muzeu je nyní na pět desítek letadel, od dopravních až po proudové stíhačky z obou stran železné opony. Sehnat originální díly pro stroj, který se vyráběl v druhé polovině padesátých let, prý není vůbec složité. "Já už pro něj vlastně všechno mám, takže teď je potřeba ho jen převést k nám," usmíval se Tarantík.

Transport do téměř čtyři sta kilometrů vzdálené obce ale nebude vůbec jednoduchý. Zkušený sběratel ale ví, jak na to. "Rozeberou se ocasní plochy, odmontují se křídla, zatáhne se podvozek a můžeme jet," zjednodušil Tarantík práci, která zřejmě potrvá mnoho týdnů. "Každý laik si myslí, že stačí povolit pár šroubků a křídlo upadne. Těch šroubků je ale asi dvě stě a i u nového letadla by ta práce zabrala celý den. U takto starého stroje bude všechno zarezlé, budeme to muset vrtat, povolovat... Jedno křídlo klidně může zabrat týden práce," připustil Tarantík, kterého ale těžkosti neodrazují. "Už jsme takto převáželi desítky letadel, víme jak na to," dodal optimisticky.

Kvůli trasportu bude také možná potřeba přeříznout trup na dvě poloviny. Sběratel ale ujišťuje, že není problém je v muzeu znovu sestavit. "Máme takové exponáty, u kterých jsme museli řezat trup a ani odborníci dnes nejsou schopni to místo najít," pochlubil se Tarantík. Návštěvníci jeho Air Parku uvidí olomouckého Tupoleva v plné parádě nejdřív příští rok.

Sovětský letoun Tupolev Tu-104 patřil k prvním proudovým dopravním letadlům světa. Olomoucký stroj létal nejprve v barvách Aeroflotu, později ho dostaly ČSA. Zahrál si dokonce i v německém filmu, po konci letecké kariéry v roce ho však nečekalo vrakoviště ani muzeum. Už po zemi přicestoval v roce 1975 do Olomouce, kde se jako stylový bar stal jedním z neoficiálních symbolů města. V minulosti se spekulovalo o jeho přemístění do leteckého muzea v Neředíně, které o něj projevilo zájem, majitel však dal přednost nabídce ze západních Čech.

Českoslvenské aerolinie provozovaly šest letounů Tu-104, pojemenovaly je podle hlavních měst země: Praha, Bratislava, Brno, Plzeň, Ostrava a České Budějovice. Právě poslední jmenovaný pod označním OK-NDF skončil v Olomouci. Čekal ho podstatně lepší osud než jeho "sourozence". Bratislava shořela při tankování v Bombaji, Plzeň se zřítila v roce 1970 Tripolisu při pokusu o přistání a na onen svět s sebou vzala všech třináct lidí, kteří byli na palubě. Ostrava byla zničena při vyjetí z dráhy na Kypru. Do dnešních dnů se v původní podobě dochovala pouze Praha, která je umístěna v leteckém muzeu v Kbelích. Podobný osud jako letadlo České Budějovice, z něhož vznikla vinárna v Olomouci, měl i letoun Brno. Nejprve ho umístili jako památník mezi paneláky na sídlišti v Toužimi, v roce 1993 byl přepraven do obce Petrovice v okrese Ústí nad Labem. Dnes je z něj stylová restaurace, narozdíl od olomouckého kusu je v mnohem lepším stavu.