Dnes je středa 29. března 2017, svátek má Taťána
Aktuální teplota: 8.6 °C
Jana Grešáková

Originální kabelky Jany Grešákové ovládá geometrie

Autorka krásných kabelek a blogerka v jedné osobě rozjela podnikání na mateřské

TEXT: ZUZANA DOLEŽELOVÁ | FOTO: JAN PROCHÁZKA

Šije, píše, žije. Tak vidí sama sebe Jana Grešáková, blogerka a autorka originálních, ručně šitých kabelek, jinak také maminka dvou dětí, která se rozhodla začít podnikat při mateřské. Její tvorba je okouzlující stejně tak jako její úsměv a elán by mohla rozdávat. Jak kabelky vznikají, co pro ni znamená její blog, jak jde skloubit rodina a šití i to, jak vidí svoji budoucnost, si můžete přečíst v našem rozhovoru.

Co stálo u vzniku tvého blogu a jak se zrodil nápad šít kabelky?

Blog jsem začala psát, abych sdílela fotky dětí pro rodinu. Takže to byl na začátku takový malý rodinný blog. Ale velmi velmi rychle začal být orientovaný na to, co mě baví. Není už jen rodinný nebo šicí, spíš bych jej charakterizovala jako osobní blog. A šít jsem začala na mateřské, protože jsem se nudila. Ze začátku jsem šila kabelky hlavně pro sebe a u toho jsem psala blog. A protože se mi hodně lidí ozývalo a chtělo si moje kabelky koupit, postupem času jsem je začala i prodávat. Teď už nějakou dobu podnikám. Na blogu mohou všichni nalézt veškerou mou tvorbu, které se věnuju.

Jak dlouho bloguješ?

Blog píšu už pět let. Za ty roky mám velkou návštěvnost, což mě těší a příjemně překvapuje. Moc fajn je zpětná vazba od lidí. Dostávám i spoustu mailů jen tak, a to mně dodává neuvěřitelnou podporu a žene mě to dál. Když vidím, kolik lidí mé příspěvky sleduje a kolik lidí svým způsobem ovlivňuju, rozhodně v tom hodlám pokračovat. Moji čtenáři jsou z celé republiky. Ale jsem vždycky mile překvapená a potěšená, když se ozve někdo z Olomouce. Čtou můj blog, sledují moje šití, je to fajn pocit.

Co všechno šiješ?

Řekla bych, že z 90 procent jsou to kabelky různých velikostí – od tašek přes rameno, psaníček až po toaletní taštičky. Občas zabrousím do hraček, které jsem začala šít pro svoje děti. Šiju medvědy, které jsem si i sama navrhla.

Jani, tvoje tvorba je neuvěřitelně pestrá. Kde čerpáš inspiraci?

Na začátku jsem šila kabelky hodně složité, inspiraci jsem hledala na internetu, kde jsou různé návody. Ale protože mám ráda věci jednoduché, vrhla jsem se na vlastní střihy. Tím, že už jsem to měla naučené podle návodů, bylo všechno snazší. Zkoušela jsem vlastní střihy a začala jsem zjednodušovat a zjednodušovat. Použité látky vychází z toho, co kde najdu na internetu, a když látku nikde neseženu, tak si ji jednoduše sama natisknu, což mě hodně baví.

Jana Grešáková

Jana je energická mladá maminka, která se z nudy na mateřské vrhla na psaní blogu a šití kabelek. A to ji naprosto naplňuje. Pendluje mezi žehličkou, šicím strojem, kreslicím stolem a do toho stíhá ještě péči o svou rodinu – manžela Jirku, syna Kubu a dcerku Emu. Vystudovala dějiny umění. Od teorie si ale odskočila k velmi půvabné praxi. Šití ji baví, stejně tak jako psaní osobního blogu. Za pět let, co se blogování věnuje, našla spoustu spřízněných duší z celé republiky. Je velmi kreativní, sympatická a setkání s ní ve vás vzbudí pocit, že nic není nemožné :)

Tak to zní moc zajímavě. Jak vypadá takový potisk látky?

Takže, jdu do zeleniny a koupím si brambory (smích). Ne, ze začátku jsem tiskla pomocí brambor, teď už zkouším i tisk z jiných materiálů, jako je třeba guma nebo lino. Vyřežu si tvar, natisknu na látku, zažehlím, a pak šiju kabelku.

Všimla jsem si, že na tvých kabelkách převažují geometrické tvary. Dá se říct, že jsou pro tvoji práci charakteristické?

Geometrické tvary mě baví zhruba poslední rok. Nebráním se samozřejmě tomu, když si zákazník přeje něco jiného, ale mě osobně baví jednoduché věci, hodně geometrie a také si libuju v pastelových barvách.

Řídíš se při šití nějakými trendy, nebo záleží spíš na tvém vkusu či přání zákazníka?

No, myslím, že spíš šiju to, co se líbí mně. Nemůžu ani říct, do jaké míry zrovna já jsem trendy, protože jsem zjistila, že co je trendy teď, mně se líbí tak za rok, za dva. Třeba nedávno jsem objevila, že je moderní marsala, takže předpokládám, že mně se bude líbit tak za rok. Protože teprve teď mě začala bavit emerald green.

"Látky vychází z toho, co kde najdu na internetu, a když látku nikde neseženu, tak si ji jednoduše sama natisknu, což mě hodně baví."

Jaké materiály používáš?

Šiju z koženky a z bavlny, to je moje klasika. Když si nějaký zákazník přeje jiný materiál, zkouším to. Třeba ale z kůže jsem šila zatím pouze jednou. Po pravdě se bojím, abych si nezničila nový stroj :)

Kdybys měla popsat výrobu kabelky od úplného začátku - jak to probíhá?

Nejdřív je potřeba se zákazníkem prodiskutovat jeho přání. Když se pak domluvíme, ve většině případů mi nechávají volnou ruku při volbě barvy. Pak vybírám látky a můžu začít. Rozměřím si výztuhu, koženku i hlavní látku a pak už jen pendluju mezi žehličkou, stolem, kde kreslím, a šicím strojem.

Většinu kabelek už Jana šije od oka. Její tvorba je skvostná a dělá radost ženám po celé republice, stejně tak i její blog. Jak sama říká, je to hodně příjemný pocit, když víte, že jste někomu inspirací.

Používáš ještě nějaké předlohy, nebo máš už své kabelky v oku?

Jo, dost často už šiju podle oka. Kabelek mám na svém kontě opravdu hodně, takže už vím rozměry z hlavy. Nejčastěji šiju v poslední době asi tři nebo čtyři typy tašek, takže už je mám v oku dokonale. Když chce někdo něco složitějšího – třeba teď šiju psaníčka s klopou, tak si na ně vytvořím vlastní střih ze silnější plastové fólie a na látku si ho překreslím. Ze začátku jsem šila i podle časopisu Marina, který u nás vychází. Teď si ho koupím už jen jednou za čas. Myslím, že se v něm vše dost opakuje. A mě navíc strašně baví si na všechno přicházet sama.

A jak vybíráš látky na kabelky? Funguje to tak, že si třeba řekneš, že této konkrétní kabelce by tato látka opravdu slušela?

Doma mám strašně moc látek, takže většinou čerpám z toho. Ale když něco kupuju, tak je to vždycky to, co mě hodně zaujme. Nedám na to, co by se asi líbilo lidem. Vzhledem k tomu, že mojí tvorbu i můj blog sledují lidé, kteří mají rádi můj vkus, tak to beru tak, že koupím látku, která se líbí mně a oni budou spokojení. Látku občas sháním i na přání. Ale když po mně někdo chce, abych ušila kabelku se zelenými autíčky a mně to přijde kýč, tak mu to řeknu a snažíme se najít nějaký kompromis. Nejdu přes mrtvoly. Nebudu šít něco, co by mě otravovalo.

Jsi vdaná, máš dvě malé děti. Jak jde skloubit rodina a tvá práce?

Pevně doufám, že od září to bude ještě lepší než teď. Mladší dcera půjde do školky, takže budu mít na šití každý den. Momentálně to funguje tak, že šiju po nocích nebo odpoledne, když Ema spí. Někdy si také platím hlídání, to mám pak šicí den a doháním zakázky na celý týden.

Děti musí být nadšené z tvé práce, pomáhají ti někdy?

No chtějí, samozřejmě se jim to moc líbí, ale řekla bych, že občas mi spíš škodí (smích). Stalo se, že už asi tři kabelky jsem musela ve finální fázi vyhodit. To bylo naštěstí v éře objevování nůžek, to už máme za sebou. A když tisknu, tak se snažím, aby byly děti co nejdál, protože ty barvy nejdou vyprat. Kuba si v létě, kdy z nich ty barvy jdou lépe umýt, potiskl látku, z toho jsem mu ušila něco na sebe.

Říkala jsi, že jsi začala šít na mateřské. Jak to vidíš dál? Hodláš u šití zůstat, i když už jsou děti trochu větší?

Ráda bych. Zatím je zakázek dost, takže si dokážu představit, že se tím budu živit. Ale uvidíme za rok, to už může být úplně jiná situace. Ale baví mě to moc. Navíc se v poslední době rozjelo spoustu zajímavých spoluprací, takže mě šití naprosto naplňuje.

Na čem tedy aktuálně děláš?

Spolupracuji s různými internetovými časopisy, nedávno jsem prezentovala svou tvorbu na PechaKucha Night. A co je třeba velmi zajímavé, mě a ještě dvě blogerky, jedna je z Prahy, druhá ze Slovenska, oslovila neziskovka Jsme z jedné planety. Šijeme pro ně piknikové deky a 26. září se ve Velké Bystřici bude konat velký piknik. Tato neziskovka se snaží, aby 29 cizinců, kteří u nás v okolí Olomouce už žijí, v České republice obrazně zakořenilo. Budou se vysazovat stromy, lidé si užijí koncerty a můžou se pokochat fotografiemi Jindřicha Štreita, který před dvěma roky vyfotil portréty těchto cizinců. Každý z nich nám dal k dispozici kus svého oblečení, který my zakomponováváme do piknikové deky. Je to super projekt. Takže momentálně dělám kabelky a deky.

Veškerá tvorba vzniká u Jany v bytě. Její šicí koutek skýtá vše, co je k výrobě kabelek potřeba.

Máš třeba někdy problém se se svým výtvorem rozloučit? Že se ti kabelka líbí tak, že ji nechceš nikomu poslat?

No tak to mám skoro u každé druhé! Běžně se mi taky stává, že ji třeba v pondělí ušiju, ještě ten den s ní jdu s kamarádkou na kafe. Druhý den ji nafotím na blog a přijde mi mail, že by ji strašně chtěli. Tak to se pak omlouvám, že už je vlastně prodaná, a pak musím šít nějakou podobnou. No za ty roky, co šiju, jich máme doma nasysleno opravdu hodně :)

Existuje nějaká kabelka, na kterou ráda vzpomínáš nebo s níž se pojí zajímavá událost?

Nejvíc mi asi utkvěla v paměti jedna taška, kterou jsem si šila, když se narodila Ema. Šila jsem ji asi dva nebo tři měsíce po porodu, když jsme jeli na víkend do Prahy. Ve čtvrtek v noci jsem se rozhodla, že bych chtěla nějakou pěknou kabelku, tak jsem ji do dvou do rána šila a doteď v ní nemám začištěné švy, to jsem tehdy nestihla. Ale je fakt hrozně hezká :) Jen ji nikomu neukazuju zevnitř...

Jestli vás zajímá, co Jana Grešáková aktuálně tvoří, na čem zrovna pracuje, nebo třeba jen to, jak se právě má její rodina, sledujte ji na jejím blogu. Tady si můžete objednávat i její originální kabelky.

SDÍLEJTE ČLÁNEK
AUTORZuzana Doleželovádolezelova@nejlepsi-adresa.cz

© 1997-2017 NEJLEPŠÍ ADRESA a.s.
Všechna práva vyhrazena. Právní informace