Vítejte v Kocourkově. Kdo ví, kolikátý díl tohoto občasného seriálu už píšu. V posledních dnech začaly po městě houfně mizet přechody pro chodce. Hlavně na rušných tazích, třeba na tom na Šternberk. Proč? ptají se lidé. Je to prosté. Policie si přečetla zákony a normy, prohlédla si olomoucké přechody a ty, které shledala jako nevyhovující, prostě nařídila odstranit. Některé zmizely už před časem, další vlna odstartovala právě nyní. Tahle situace je bohužel klasickým případem, kdy se dobrý úmysl střetne se zdravým rozumem v bitvě, z níž nikdo nevyjde bez šrámů.

Přechody jsou zrušené, ale lidé z pochopitelných důvodů přecházejí dál. Foto: Jan Procházka

Debata ohledně “vadných” přechodů se prý v rovině policie - radnice vede už dlouho. Podle policie dělá radnice mrtvého brouka, podle radnice prostě nejsou peníze a policie je zbytečně příliš agilní. Proč přechody vadí? Podle současných norem jsou moc dlouhé, špatně osvětlené, nepřehledné… Ano, to je pravda. V celé zemi takových přechodů máme tisíce. Jsou to pozůstatky dob, kdy opravdu stačilo jen namalovat zebru na asfalt, doby, kdy zdaleka nejezdilo tolik aut. Je to problém, který je potřeba řešit. Jenže agresivní způsob, jaký se zvolil v Olomouci, neprospěje ničemu. Spíš naopak. Tuhle půtku mezi ochránci zákona a olomouckými zastupiteli totiž odskáčou hlavně lidé, kteří jsou v tom nevinně. Oni se totiž potřebují dostat z jedné strany ulice na druhou, uvědomuje si to vůbec v téhle debatě někdo? Zamalováním přechodů tahle potřeba nezanikne! Běžte se podívat do Hodolan. Přes zamalované přechody dál chodí lidé, co mají taky dělat? Jenže dřív většina řidičů před takovým sice nebezpečným, ale označeným přechodem zastavila a dala chodci přednost. Teď se nebezpeční paradoxně ještě zvýšilo, protože ty přechody tu byly desítky let a lidi jsou na ně zvyklí, přednost jim ale najednou skončila. Potrvá to hodně dlouho, než si na to zvyknou. Takže jak to vyřešit? Těžko. V dnešní době brutální legislativy trvá vybudování jednoho přechodu zhruba rok. A na účtence jsou částky v řádech milionů. Tyhle miliony v kase nejsou. Určitě ne na všechny přechody, které si policie vybrala k vymazání ze světa, pardon ze silnice. Tenhle Kocourkov by si určitě zasloužil pozornost globálních médií v sekci Kuriozity z třetího světa.

Zažil jsem kdysi takovou agilní bezpečnostní pracovnici v jedné fabrice. Tak moc se bála otáčejícího se soustruhu, až navrhla důmyslné plexisklo, které pracovníka před nebezpečím poranění ochránilo. Mělo to jediný háček. Takto vylepšený soustruh se už nedal obsluhovat. Bezpečačku to stálo místo. Aktéři kauzy přechody by si zasloužili stejný osud. A pokud se mezi nimi najde někdo rozumný, mohl by to zkusit třeba apelem na naše poslance, aby začali problém přechodů řešit na centrální úrovni, protože to opravdu není jen olomoucký průšvih. Nebo se brzy dočkáme, že nějaký agilní policejní bezpečák zamaluje zebry po celé republice. A ti přejetí si za to potom budou moci sami.