Na co se můžete těšit v Muzeum umění v roce 2015? Nabídka je stejně jako každý rok velmi různorodá. Stačí si jen vybrat, jaký styl je vašemu srdci bližší. Hned v lednu se můžete těšit na knižní ilustrace Jiřího Šalamouna nebo dvě nové akvizice světoznámého zakladatele op-artu Victora Vasarelyho. Čeká vás také první souborná přehlídka antroposofického umění inspirovaného filozofií Rudolfa Steinera, retrospektiva zásadní osobnosti českého informelu Zbyňka Sekala a rozsáhlá výstava jedné z nejvýraznějších postav světové grafiky Giovanniho Battisty Piranesiho.

Ve třech objektech, tedy v Arcidiecézním muzeu Olomouc, Arcidiecézním muzeu Kroměříž a Muzeu moderního umění se letos představí celkem třináct krátkodobých výstav. Kromě toho veřejnosti nabídne sedm stálých expozic. Muzeum moderního umění bude od 29. ledna hostit výstavu ilustrátora Jiřího Šalamouna, který je například autorem Maxipsa Fíka nebo ilustrací Hobita, veřejnosti se představí také nové sbírkové akvizice – tapisérie a obraz světoznámého zakladatele op-artu Victora Vasarelyho. "O získání jeho díla usilujeme už od roku 2007, kdy jsme pořádali jeho reprezentativní a divácky velmi úspěšnou přehlídku. Podařilo se nám to na sklonku loňského roku díky dobrým kontaktům s umělcovým vnukem Pierrem Vasarelym a díky podpoře Ministerstva kultury a Olomouckého kraje," řekl ředitel muzea Michal Soukup.

Na konci března zahájí v Muzeu moderního umění výstavu Aenigma, která nabídne první rozsáhlý vhled do mnohotvárného antroposofického umění. "Osobnost a dílo filozofa Rudolfa Steinera náleží k základním sloupům evropského myšlení a kultury. Všeobecně známý je jeho vliv na avantgardní umělce Pieta Mondriana nebo Vasilije Kandinského, ale také na umělecké osobnosti druhé poloviny 20. století, například Josepha Beuyse, Toniho Cragga nebo Karla Malicha. Doposud však nebylo objasněno téměř nic o antroposofickém umění a o jeho hlavních reprezentantech, tedy o umělkyních a umělcích, kteří se Steinerem pracovali, nebo jej následovali. A právě tímto směrem se obrátila naše pozornost," řekl kurátor výstavy Aenigma Ivo Binder.

V květnu spojí muzeum síly s Vědeckou knihovnou v Olomouci a v Arcidiecézním muzeu představí nizozemské tisky 16. – 18. století z jejích sbírek. Cílem výstavy nazvané Barokní knihkupectví světa bude podle kurátorky Gabriely Elbelové seznámit diváky s produkcí významných tiskařských dílen v jednotlivých nizozemských městech a nastínit jejich význam a úlohu v místních barokních knihovnách. "Máme přitom z čeho vybírat, protože ve fondech Vědecké knihovny je zastoupeno zhruba dva a půl tisíce tisků nizozemské produkce ze sledovaného období," podotkla Elbelová.

Arcidiecézní muzeum Kroměříž připravuje na červen výstavu významného barokního umělce Josefa Sterna, jehož oltářní obrazy a fresky zdobí interiéry kostelů a zámků na celé Moravě a ve Slezsku. "Výstava v obrazárně kroměřížského zámku představí všechny polohy jeho tvorby. Olejové skici, kresby a oltářní obrazy budou společně s freskovou výzdobou zámecké kaple a knihovny unikátní příležitostí nahlédnout pod jeho malířský štětec a přiblížit návštěvníkovi výstavy a zámku profesní život významného barokního umělce přímo před jeho autentickými díly," uvedl kurátor Miroslav Kindl.

Za nejvýznamnější podzimní projekty považuje ředitel muzea Michal Soukup zářijovou retrospektivu Zbyňka Sekala - klíčové postavy českého sochařského informelu - a říjnovou výstavu italského barokního grafika Giovanniho Battisty Piranesiho. "Zbyňka Sekala, který v šedesátých letech patřil spolu s Janem Koblasou a Alešem Veselým ke špičkovým představitelům sochařského pojetí strukturální abstrakce, představíme komplexně – jako tvůrce plastik, objektů, nástěnných asambláží, kreseb, koláží a fotografií," představil Soukup výstavu autora, jehož tvorba si vydobyla zasloužený respekt po jeho odchodu do exilu i ve vídeňském uměleckém světě. Výstavu "geniálního grafika" Piranesiho pořádá olomoucké muzeum ve spolupráci s Národní galerií v Praze, kde měla na konci loňského roku premiéru. "Naše výstava ale nebude jen prostou reprízou. Kolekce exponátů bude jiná, připravená speciálně pro olomoucké muzeum. Umělecká díla na papíře jsou totiž velmi citlivá a jejich opakovaná prezentace v krátkém časovém odstupu není proto možná," upozornila kurátorka Helena Zápalková. Také v Arcidiecézním muzeu Olomouc ale návštěvníci od začátku října uvidí Piranesiho grafické dílo v celé jeho tematické i výrazové pestrosti. "Kromě proslulých městských vedut a výjevů ze slavného cyklu Žaláře vystavíme i grafické listy z cyklů věnovaných antickým památkám Říma a blízkého okolí, které Piranesi neúnavně po celý život studoval. Oproti pražské premiéře diváci uvidí například obě vzácně dochovaná alba ze sbírek olomouckého arcibiskupství," vyjmenovala Zápalková s tím, že chybět nebudou ani umělcovy originálními návrhy nábytku a vnitřního zařízení.

Rok 2015 Muzeum umění Olomouc završí od poloviny října představením sbírky československého a polského designu z let 1956 – 1972, tedy z doby, kdy nejen u nás, ale v celé Evropě triumfuje tzv. bruselský styl. "Československá výstavní expozice na Expu 1958 v Bruselu na desetiletí ovlivnila evropský design, včetně toho polského. Výstavu porcelánu, skla, nábytku, knižního designu i hraček koncipujeme jako harmonickou i bojovnou konfrontaci děl zlatého´období československých a polských tvůrců," přiblížila poslední výstavní projekt letošního roku kurátorka Klára Jeništová.

Muzeum umění navštívilo během loňského roku 215 453 návštěvníků. Nejoblíbenější výstavou se stala Pocta Kájovi Saudkovi, kterou vidělo přes 20 tisíc lidí.