Reklama

Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána, venku je 6.1 °C

UPOZORNĚNÍ: Tento příspěvek je starší než 6 měsíců.
Níže uvedené informace mohou být zastaralé či neplatné!

Návrat do socialismu

Zprávy z regionu

18.11.2015

Autor: Barbora Sísová

Někteří na na tuto éru nostalgicky vzpomínají, jiní by nejradši vzpomínky před rokem 1989 smazali a jsou už mezi námi i tací, který socialismus v Československu řadí k historickým událostem po boku první a druhé světové války. V pondělí a úterý jste měli možnost vrátit se do období před rokem 1989 a připomenout si (nebo vůbec poprvé zažít) brannou výchovu, spartakiádu i plamenné politické projevy té doby. Až do konce prosince se můžete přijít podívat na výstavu socialistických hraček.  

Interaktivní výstava připomněla každodenní bizarnosti minulého režimu Interaktivní výstava připomněla každodenní bizarnosti minulého režimu
Branná výchova v praxi pod bedlivým zrakem uniformovaného příslušníka. Branná výchova v praxi pod bedlivým zrakem uniformovaného příslušníka.

"Jé, přesně tuto hru jsme měli u babičky a tohoto mončičáka máme dodnes na půdě." "Hele, dívej, tento basketball, to byla fakt vymoženost, hokej a fotbal měli všichni, ale toto byla fakt vychytávka." Překřikují se návštěvníci výstavy, která v několika málo vitrínách prezentuje socialistické hračky a způsobuje, že se většina vrací zpět do svých dětských let a vzpomíná, jak si s konkrétní hračkou hráli. A co zde najdete? Například mončičáky, igráčky, dřevěné počítadlo, deskové hry, stavebnice, skleněné kuličky i legendární, trochu drastickou hračku Vyděržaj, pianěr! známou především díky scéně s Jaroslavem Duškem z filmu Pelíšky. Zkrátka vše, co lidé našli doma na dně skříní či u babičky na půdě a na tuto výstavu zapůjčili. Výstava zaujme nejen dospělé, kteří si zavzpomínají na své dětství, ale také děti. "Mami, toto bych chtěl koupit," křičí malý Matýsek a ukazuje na dosti starou autodráhu, tatínek se snaží marně vysvětlit, že něco takového už obchody dnes nenabízí. Výstavu hraček můžete v Pevnosti poznání navštívit až do konce prosince.

Tato hračka zaujala i současnou mládež. V obchodech ji však nenajdete. Tato hračka zaujala i současnou mládež. V obchodech ji však nenajdete.
Mončičák - nejklasičtější představitel dětství v socialismu. Najdete ho tu v různých barvách. Mončičák - nejklasičtější představitel dětství v socialismu. Najdete ho tu v různých barvách.
Ano děti, toto je počítač. Pamětníci mohou zavzpomínat, čím se bavili v herním pravěku. Ano děti, toto je počítač. Pamětníci mohou zavzpomínat, čím se bavili v herním pravěku.
Populární ábíčko s vystřihovánkami nesmí chybět. Najdete zde i Sluníčko pro mladší děti. Populární ábíčko s vystřihovánkami nesmí chybět. Najdete zde i Sluníčko pro mladší děti.

V průběhu 16. a 17. listopadu mohli Olomoučané navíc zažít návrat do socialistického Československa. Zatímco v pondělí byl program věnován především školním kolektivům, které si připomněli brannou výchovu, spartakiádu i tradici nástěnek a důležitou funkci nástěnkářů, úterní program byl určen především pro veřejnost - ideálně pro rodiny s dětmi. Zatímco rodiče či prarodiče zavzpomínali na své mládí, pro děti byl program navržen tak, aby se s touto dobou hravou formou seznámili. Úterní dopoledne si společně rodinné kolektivy zasoutěžily v duchu pionýrského tábora, v poledne si děti vyrobily vlastního draka a následně si s ostatními dětmi užily pravou socialistickou drakiádu.


Na vlastní kůži jste si mohli vyzkoušet například brannou výchovu... Na vlastní kůži jste si mohli vyzkoušet například brannou výchovu...
...nebo spartakiádu s poctivou rozcvičkou. ...nebo spartakiádu s poctivou rozcvičkou.

Odpolední program byl spíše pasivnější, určený staršímu publiku. V panelové debatě jste si mohli poslechnout, jaké to bylo dospívat za socialismu. O své zážitky se podělili  Martin Fafejta z Katedry sociologie, Pavel Šaradín z Katedry politologie a Martin Štainer ze vzdělávacího sdružení Edukol.  Zlatým hřebem pak byly divadelně ztvárněné politické projevy bývalých komunistických státníků či obětí režimu, mezi kterými nechyběl Klement Gottwald, Gustav Husák, Milada Horáková nebo Václav Havel. Ty doslova zaplnily celý sál. "Myslím, že s časovým odstupem je nesmírně zajímavé slyšet projevy natolik nesourodých lidí, jakými byli Gottwald, Horáková, Zápotocký, Václav Havel nebo Ludvík Vaculík. Člověk lépe pochopí uplynulých sedmdesát let naší země a navíc ho u toho i pěkně zamrazí. Možná i s výhledem do budoucna,“ říká herečka Ivana Plíhalová, jež strhujícím způsobem připomněla odhodlanost i křehkost Milady Horákové, která o svůj život přišla v červnu 1950. "Jsem ročník 1990, takže jsem už život v socialismu nezažila, některé stranické projevy mi připadají jako nějaké parodie, vůbec si nedovedu představit, že to bylo myšleno vážně," popsala své pocity po vystoupení studentka Eva.


Autor článkuBarbora Sísovásisova@olomouc.cz

Barbora Sísová