Tak jako každé léto s sebou přináší vymoženosti v podobě prázdnin či veder k zalknutí, dorazil i letos do Olomouce fenomén zvaný rozpojování. A tak stejně jako vloni a v letech předchozích neodolaly tomuto trendu především tramvaje, které opustily zavedenou jízdu ve dvojičkách a vydaly se na koleje pěkně osamoceně v sólo vozech. K velké radosti potem zmáčených a nyní i umačkávaných cestujících.

Olomouc je univerzitní město a jako takové se každý rok s příchodem prázdnin poněkud vylidňuje. Je to logické, masa vysokoškolských studentů se rozprchne do svých domovů a zpátky se vrátí až zase s příchodem podzimu a nového semestru. Na tuto skutečnost reagují třeba organizátoři kulturních a společenských akcí, kteří logicky přes prázdniny utlumují svou činnost. Vždyť pro koho by pořádali, když studenti z města zmizeli a kdovíkde po světě se dovolenkují i ctihodní měšťané.
Na přechodné letní pohyby demografických křivek reaguje i Dopravní podnik města Olomouce, který pravidelně s příchodem července ruší některé posilové školní spoje, více než po zbytek roku posílá na trasy kratší autobusy a jejich provozně nákladnější kolegy nechává odpočívat. A také rozpojuje tramvaje. Vždyť přece studenti nejezdí a ten zbytek chudáků, co zůstal v rozpálených městských zdech, se už nějak vměstná.
Jenže to má jeden háček. Přestože studenti prchli za letními radovánkami, především v ranních a odpoledních hodinách, tedy v době přepravní špičky, pasažérů tramvají v olomouckém centru jaksi neubývá. Všichni zaráz totiž z práce na dovolenou utéct nemohou a (světe, div se) občas po svezení zatouží i od školy dočasně osvobozená mládež. A když kolem třetí hodiny mizí rtuťový sloupec teploměru někde vysoko nad třicetistupňovou hranicí, je takové namáčknutí se do singlové tramvaje mezi další zpocené nešťastníky, kteří právem hartusí na to, proč jsou trestáni ještě jaksi navíc, opravdovou lahůdkou.

Někteří hloupí lidé nazývají prostředky městské hromadné dopravy výrazem "socka". Frajer podle nich není ten, kdo se po městě dopravuje tramvají či autobusem, ale ten, který se každodenně připojuje do nekonečné kolony hlučných, páchnoucích a chodce ohrožujících automobilů. Je smutné, že dopravní podnik svým mnohdy necitlivým rozpojováním ve snaze ušetřit za každou cenu a s výmluvou na nebohé studenty těmto lidem dává každé léto tak trochu za pravdu.