Po áčku postoupilo o soutěž výše i béčko SK Sigma Olomouc. Tři kola před koncem si zajistilo postup z MSFL. Sigma B triumfuje v dosavadní čtyřiadvacetileté historii MSFL již potřetí a děje se tak v sedmiletých cyklech: nejprve to bylo v roce 2001, podruhé v roce 2008. Přinášíme vám rozhovor s trenérem B-týmu Augustinem Chromým.

Poslední krok se Vám povedl. Říká se, že bývá nejtěžší. Takže byl složitý?
Říká se to, ale mě až překvapilo, jak jsme měli v úvodu zápasu ten duel pevně v rukou. Bohužel se nám to nevyplatilo a z takové hlouposti jsme dostali gól. Čtyři naši hráči skončili při inkasovaném gólu v brance. Hráči si tam prohodili hlídání Swiecha, který nám to hlavičkoval dovnitř, z toho jsem byl naštvaný. Ale kluci ve druhé půli ukázali vůli, soupeř reagoval jen fauly, už dvakrát to tam na penaltu bylo, třetí už byla písknutá. Vynutili jsme si to odvážnou hrou do šestnáctky.

Jako kluci dostanou odměnu od trenéra za postup?
Samozřejmě, že bude, ale nerad něco plánuju, pokud to není hotové. Pokud bychom dnes zápas nezvládli, byli bychom jen na čtyři body s Kroměříží. Teď můžeme slavit, ale rovnou se chystat na to, co bude. Kluci si to zasloužili. Libí se mi i to, že jen Bárta je trošku starší, ale jinak jsou to všechno kluci ročník narození 1993 - 1995, kromě ještě Kuby Rolince, který je ročník 1992. Ty zmiňované ročníky se nám výborně propojili a kromě výsledků mě těšilo i to, že jsme hráli dobrý fotbal.

Máte tento mladý tým na druhou ligu?
To se ukáže. V některých zápasech, těch nezvládnutých, se ukázalo, že máme rezervy v osobních soubojích. Na míči jsme velmi silní, kombinace a útočná fáze je výborná. Slušně bráníme, obránci jsou dobří, ale zepředu nehrají až tolik do těla. Ti nejvíce talentovaní hráči nejméně plní taktické pokyny a hrají to, co také bolí. Proto chceme hrát druhou ligu, aby se to naučili. To jim chybí k tomu, aby se z nich stali prvoligoví hráči, což je náš i jejich cíl.

Budete muset udělat nějaké organizační změny po postupu do FNL?
Pro nás je pozitivní, že i díky naší snaze, se povedlo, že juniorskou ligu nemusí hrát týmy, které mají mužstva ve druhé nebo třetí lize. Nám a Slovácku se to povedlo prosadit. Takže juniorku nebudeme muset stavět. Model bude podobný jako letos, spolupráce s áčkem bude, ale velké změny nebudou. Budeme to hrát s kluky, kteří si to vykopali a ukázali, že třetí liga už je pro ně málo. Změny musí být v myšlení hráčů a v přístupu k osobním soubojům, v taktických věcech. Tam kluci potřebují získat zkušenost pro velký fotbal.

Vyrostl tam už někdo pro A-tým?
V A-týmu už nyní máme dost mladých hráčů. V Olomouci se potýkáme s tím, že jsme nuceni začít mladé talenty prodávat. V minulosti se to řešilo tím, že jsme si tu střední generaci vychovali, kluci byli hostovat ve druhé lize a pak se vrátili, ať už to byl Vepřek, Šultes, bratři Hubníkové, Škerle v Mostu a pak jsme si je stáhli do první ligy, až nastal ten správný čas. My si střední generaci musíme vychovat. Neznám moc mladých hráčů, než tady máme my, je to naše cesta, že si je musíme vychovat, protože kupovat drahé hotové hráče nebo supertalenty, na to nemáme prostředky.

Za jak dlouho by tito hráči mohli hrát první ligu?
U každého hráče je to jiné. Mají jinde výkonnostní strop, nebo to každý v sobě musí najít, aby si ho posunoval. Možná někteří z nich zjistí nyní ve druhé lize, že se nedokáží přizpůsobit a bude to jejich strop. To vám ale nikdo neurčí, kde který hráč má tu hranici. To záleží na pracovitosti a vůli hráčů a o tom budu s kluky mluvit. Je to krásné, můžeme jeden den oslavovat, ale stejné je to i v áčku, hned další den nás čeká tvrdá práce.