Reklama

Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána, venku je 6.8 °C

UPOZORNĚNÍ: Tento příspěvek je starší než 6 měsíců.
Níže uvedené informace mohou být zastaralé či neplatné!

Tři sta let ležel v zemi, pak sto let v depozitářích. Muzeum konečně vystavuje unikátní uničovský zlatý poklad

Kultura

14.4.2016

Autor: Jan Procházka

Ze země byl vytažen před sto pěti lety, až nyní ho ale poprvé uvidí veřejnost. Hrnec plný mincí z ryzího zlata byl nalezen na šibeničním vrchu nedaleko Uničova v roce 1911, od té doby putoval mezi muzejními sbírkami, pohromadě ho však dosud nikdo nevystavil. Vlastivědné muzeum tento dluh nyní napravuje. Poklad byl konečně popsán a nyní ho můžete vidět i vy. V době, kdy ho neznámý majitel zakopal, si za něj mohl koupit dům. Dnes je jeho hodnota nevyčíslitelná.

Foto: Jan Procházka

Najít v zemi hrnec plný peněz. Romantický sen mnoha kluků se v roce 1911 splnil Petru Petříkovi z uničovské cihelny. Na tamním kopci Šibeník, na němž se ještě o pár desítek let dříve popravovalo, vykopal poklad. Celkem 352 zlatých ražeb pocházejících z celé Evropy. Petřík byl čestný muž, nález nezatajil a podle tehdejšího práva se s ní rovný dílem rozdělil s majitelem pozemku. Ještě předtím ale nález prozkoumal litovelský lékaře a konzervátor Janen Smyčka; díky tomu dnes mohl být jako celek odborně vyhodnocen a zpracován. “Zatímco Petřík se nakonec rozhodl svou polovinu předat litovelskému muzeu, za což dostal odměnu tisíc korun, stavitel Zdenko Vodička, kterému pozemek patřil, si svůj díl nechal a není známo, jak s ním naložil. Polovina pokladu je tak zřejmě nadobro ztracená,” líčí kurátor výstavy Filip Hradil, pod jehož vedením byl po více než sto letech poklad konečně vědecky popsán. Nezachovala se bohužel ani hliněná nádoba, v níž byl poklad uložen. “I ona by dnes určitě měla cenu. Tehdy to bohužel nikoho nenapadlo,” krčí rameny Hradil.

Foto: Jan Procházka
Foto: Jan Procházka

Nejstarší mince v pokladu pocházejí z doby vlády uherského krále Zikmunda Lucemburského (1387–1437), nejmladší naopak z roku 1614 z doby vlády krále Matyáše Habsburského (1608–1619). Nález obsahuje mince vyražené v řadě evropských zemí. “Jsou zde zastoupeny v hojné míře mince uherské, sedmihradské, osmanské a dále ražby pronikající na naše území prostřednictvím baltského či rýnského obchodu, tedy mince nizozemské, anglické, polské nebo pruské ražby. Třetí skupina mincí by se dala označit za regionální. Obsahuje ražby české, slezské, rakouské či italské,” popisuje Hradil. Podle složení pokladu se odborníci domnívají, že byl střádán na Moravě a patřil některému z místních bohatých obchodníků. Předpokládá se, že do země byl uložen někdy krátce po roce 1614. “V té době měl hodnotu uničovského měšťanského domu,” přiblížil Hradil. Komu přesně poklad patřil se ale neví, přestože badatelé mají několik tipů. Záhad je ale mnohem více. Samo uložení pokladu poblíž popraviště je velmi neobvyklé. “To je naprostá rarita. Nikde ve střední Evropě k podobnému nálezu poblíž šibenice nedošlo. Přitom je téměř jisté, že to místo nebylo vybráno náhodně, že ukrytí pokladu s popravištěm nějak souviselo…” domnívá se Hradil. Průzkumy někdejších popravišť jsou ale zatím spíše v počátcích, proto je podle něj možné, že tato dodnes hrůzu budící místa, ještě vydají nová tajemství.

Poklad se těšil i značnému zájmu novinářů. Poklad se těšil i značnému zájmu novinářů. Foto: Jan Procházka

Ukládání majetku do země nebylo v sedmnáctém století naopak ničím příliš neobvyklým. Neexistovaly banky a země se zmítala v nepokojích a zmatcích, které nakonec vedly k Bílé hoře a třicetileté válce. Zakopání do země proto bylo relativně bezpečným způsobem, jak peníze ochránit. Pokud se ovšem na poklad nezapomnělo, jak se zřejmě stalo v tomto případě.

Uničovský zlatý poklad vystavuje Vlastivědné muzeum v Handkeho sále. K vidění bude až do 5. června.

Autor článkuJan Procházkaprochazka@olomouc.cz

Jan Procházka