Je jim sotva čtyři, pět roků a přestože se narodily na Hané, už vesele štěbetají anglicky, že by jim mnohý středoškolák drtící slovíčka mohl závidět. Děti z česko-britské mezinárodní školky mají oproti svým vrstevníkům výhodu, cizí jazyk si vštípí ještě v době, kdy je to nestojí příliš úsilí. Školka teď rozšířila kapacitu - včera slavnostně otevřela nový pavilon a hlásí: máme volná místa!

Česko-britská školka funguje v Olomouci na Rooseveltově ulici od roku 2007. V kraji je jediným podobným zařízením, rodiče, nejbližší fungují až v Ostravě či Brně. "Naším posláním je vychovávat děti pro život ve světě," vysvětluje ředitelka zařízení Markéta Musiolová. Mezi devatenácti dětmi převládá česká národnost, školku ale navštěvují i děti cizinců, žijících v Olomouci dočasně či trvale. "Máme tu děti z Německa, Polska, ale také Izraele a Indie," vyjmenovala ředitelka. To, že jsou v kolektivu děti více národností, je podle ní přínosem pro všechny. "Vedeme je k toleranci. Mají kamarády z daleka a to jim pomáhá si uvědomit spojitosti se světem za hranicemi, naučí se komunikovat," domnívá se Musiolová. Mezinárodní je i pedagogický sbor. Kromě českých učitelek, které ovšem prošly praxí v zahraničí, působí ve škole i dvě kantorky z Běloruska a vzdáleného Hondurasu.

Ve školce se mluví hlavně anglicky, česky mezi sebou štěbetají jen děti. "Veškerá komunikace při výuce i hrách probíhá v anglickém jazyce," potvrdila Markéta Musiolová, podle které nemají děti problém pokynům rozumět. To potvrzuje i mladá maminka Radka Navrátilová, jejíž syn chodí do česko-britské školky teprve pár týdnů. "Nosí domů slovíčka, ráno říká good morning a podobně," usmívá se maminka, která je s rozhodnutím umístit syna právě sem spokojená. "Angličtina je pro něj opravdu důležitá. Otevře mu dveře do celého světa. Sám se bude moci rozhodnout, kde bude jednou žít a pracovat," zdůraznila Navrátilová.

Česko-britská školka dnes slavnostně otevřela nový pavilon a v něm další dvě třídy. I budova, která vznikla na školním dvoře, je unikátem. Projektanti totiž kladli důraz na to, aby byla stavba nízkoenergetická. Vznikl proto takzvaný pasivní dům. "Má dřevěnou nosnou konstrukcí, s vysoce nadstandardními tepelně technickými vlastnostmi. K vytápění se bude využívat integrovaný zásobník tepla a využity budou i externí zdroje energie, jako tepelné čerpadlo či solární kolektory. Náklady na vytápění jsou oproti starším budovám čtvrtinové," představil dům náměstek primátora Martin Major. Přestože stavba vyšla na téměř patnáct milionů korun, město tato neobvyklá budova stála jen tři miliony. Zbytek peněz pokryla dotace z fondů Evropské unie.

Školka po rozšíření volala už delší dobu. "Měli jsme plno a další zájemce jsem museli bohužel odmítat. teď máme naopak deset volných míst," prozradila ředitelka Musiolová. Podle ní nebude obsazení do plné kapacity dlouho trvat. A to i přesto, že se ve školce platí poměrně vysoké poplatky. Měsíc denního programu stojí sedm tisíc korun.