Nedělní večer 20. září patřil v dómu sv. Václava zahájení 22. ročníku Podzimního festivalu duchovní hudby. O náplň programu se postaraly dvě diametrálně rozdílné skladby jak ve svém poslání a náplni, tak i závažnosti. Již předem se pojila velká očekávání především s připravovanou Polní mší Bohuslava Martinů a s barytonistou Jiřím Přibylem, sólistou Moravského divadla Olomouc a držitelem ceny Thálie, ale také s důvěrně známou Moravskou filharmonií Olomouc a Českým filharmonickým sborem Brno (pouze mužské hlasy). Po tomto úvodním duchovním zážitku se můžete těšit ve středu 23. září v kině Metropol na promítání záznamu Brucknerovy symfonie z roku 2005 od 20:00.

Jiří Přibyl se na úvod Podzimního festivalu duchovní hudby postaral v dómu sv. Václava o strhující zážitek.

Pod taktovkou dirigenta Stanislava Vavřínka dómem sv. Václava skvěle plynula hudba komorní části filharmonie (dechové nástroje, bicí, klavír a harmonium), která doplňovala a doprovázela pěvecké výkony sólisty a sboru. Rovněž sólové vstupy jednotlivých nástrojů umocňovaly dojem z perfektního výkonu všech instrumentalistů. "Na místě je vyzdvihnout výkon sekce trubek, na které byly kladeny velké nároky, klavírních meziher a rovněž velmi zajímavé zapojení meziher a doprovodu harmonia. Škoda jen, že z technického důvodu nemohlo být použito pravého harmonia, protože jeho zvuk a určitá organičnost je jedinečná,“ zhodnotila umělecké výkony za pořadatele Jitka Kocůrková.

Jiří Přibyl svým projevem a prožitkem přednášených úryvků nadchl k přesvědčení, že volba tohoto zpěváka byla správná pro jeho mladý a jasný hlas. Jeho praxe z divadelního prostředí byla znát při sugestivním vyjádření jeho sólové role – vojáka na stráži, který nesmí usnout, při jeho prosbách za klid a myšlenkách na domov a mír. Sborové vstupy připomínající davy vojáků příjemně překvapily svou zřetelnou výslovností, ačkoliv sborové komentáře byly spíše tlumenější a temnější, avšak v některých dynamicky vypjatých místech se trošku textová zřetelnost ztrácela v důsledku akustiky chrámu. Celé dílo svou naléhavostí skrytou v samotné hudbě a za pomoci textů dokonale pohltilo většinu přítomných, a protože její původ odrážel jistou reakci Martinů na začátek 2. světové války, použil v ní hudebně účelně vše, co připomíná válečné dění – početné bicí nástroje připomínající svou rytmizací vojenské pochody, trumpety ohlašující fanfáry a signály, sbor jakožto neklidný dav a sólista, který se ocitl v roli osamoceného jedince apod. "Ačkoliv název skladby v sobě nese označení mše, jde o kantátu, dokonce o jednu z vrcholných děl české kantátové tvorby a posluchači se v neděli mohli díky výborné interpretaci a umělcům přesvědčit o této skutečnosti,“ vysvětluje Jitka Kocůrková.

Druhá půlka večera přinesla myšlenkové odlehčení v podobě Variací na Mozartovo téma Maxe Regera. Téma variací vycházelo z téměř notoricky známé klavírní sonáty A dur, proto bylo lehce zapamatovatelné. V průběhu osmi následujících variací bylo možné toto téma zaslechnout, jak je různě deformováno, někde se i dokonce vytratilo, ale ve spleti komplikované regerovské harmonie a důmyslné orchestrace vnímavý posluchač mohl nějaké úryvky postřehnout. Zpočátku téma zaznělo v líbezných dřevěných nástrojích, až dokonce připomínalo samotné quasi Mozartovo zpracování pro dechové harmonie a zopakováno ve smyčcích. Vyvrcholením a závěrem všech osmi variací byla dvojitá fuga, což jen dokládá Regerovu mistrnost kontrapunktické práce a barvitou orchestraci. Zajímavé bylo umístění této skladby do chrámového prostoru, které díky svým akustickým možnostem dodalo celému dílu ještě navíc velkou dávku duchovní hloubky.

Po nedělním úvodním zážitku pak duchovní festival naváže novinkou v programu, a to v podobě uvedení záznamu České televize z roku 2005. "Dramaturgie chce do budoucna opakovat jedinečné koncerty, které bylo možno zaznamenat v minulosti festivalu a ke kterým je dobré, příjemné a přínosné se navracet a uvádět znovu v paměť a kulturní zážitek. Letos jsme vybrali záznam VII. symfonie E dur Antona Brucknera, kterou se Symfonickým orchestrem Slovenského rozhlasu nastudoval a řídil dirigent Stanislav Macura,“ vysvětluje Jitka Kocůrková. O tento mimořádný hudební zážitek a úspěch projevila zájem zahraniční média, která si snímek od České televize i zakoupila. Ještě připomeňme, že Macura stál u zrodu Podzimního festivalu duchovní hudby v roce 1994 a celých patnáct let byl jejím dirigentem, dramaturgem a uměleckým vedoucím. Festival si díky jemu získal značné renomé a zařadil se mezi respektované projekty své kategorie u nás. Záznam bude promítán v kině Metropol ve středu 23. září od 20 hodin. Vstupenky lze objednat zde.