Reklama

Úterý 19. března 2024, svátek má Josef, venku je 4.6 °C

UPOZORNĚNÍ: Tento příspěvek je starší než 6 měsíců.
Níže uvedené informace mohou být zastaralé či neplatné!

Kdykoliv by pomohl znovu, říká o setkání se sirem Wintonem prezident olomouckého Rotary Jan Krejčí

Rozhovory

22.12.2014

Autor: Jan Procházka

Jan Krejčí, prezident Rotary Clubu Olomouc City a jeho kolega Roman Gronský - bývalý nejvyšší představitel československého Rotary - se v pátek vrátili z cesty do anglického města Maidenhead, kde se coby zástupci Rotary distriktu 2240 Česká republika a Slovenská republika setkali s legendárním Nicolasem Wintonem. Přivezli mu nejvyšší rotariánské vyznamenání - Cenu Tomáše Jana Bati. O tom, jaké bylo setkání se sirem Wintonem, se bezprosředně po návratu rozpovídal Jan Krejčí.

Kdy vlastně padlo to rozhodnutí, že oceníte sira Wintona? A proč zrovna vy?
Bylo to letos na začátku května, kdy jsem se dočetl, že sir Nicolas oslaví sto páté narozeniny. Přivedlo mě to k myšlence, že by bylo hezké, kdybychom ho při této příležitosti ocenili. Mí přátelé z Rotary s tím souhlasili. Navíc nás kolega Roman Gronský upozornil, že sir Nicolas je rotarián. Udělení vyznamenání bylo projednáno v rámci pravidelné výroční konference celého československého distriktu konané 18. května v Praze a bylo rozhodnuto, že mu na návrh našeho klubu Olomouc City bude udělena cena Tomáše Jana Bati.

Jak významné je to ocenění?
Je to nejvýznamnější československé ocenění. Tomáš Jan Baťa byl velkým propagátorem rotary myšlenky a stál za obnovou klubu ve Zlíně v roce 1993. Souhlasil s tím, že cena ponese jeho jméno. Cena se skládá z diplomu, medaile a odznaku na klopu saka. Náš klub se navíc rozhodl, že mu udělí titul čestného člena Rotary Clubu Olomouc City.

Překvapilo vás, že stejný nápad na ocenění sira Wintona měl i prezident Zeman, který mu 28. října udělil Řád Bílého lva?
Je to asi náhoda. V době, kdy jsme se pro udělení této ceny rozhodli, jsme to ještě nevěděli. Ale chtěli jsme spojit návštěvu sira Wintona v Česku i s předáním právě ceny Tomáše Bati, bohužel to z organizačních důvodů nevyšlo, takže jsme se rozhodli, že mu ocenění přivezeme sami.

Jak zareagovala anglická strana?
Byli nadšení. Začali jsme jednat s partnerským klubem v Maidenhead, kde sir Winton žije, dostali jsme kontakt na jeho syna a spolu jsme domluvili termín.

Jaké bylo setkání s tak slavným člověkem, jako je Nicolas Winton?
To první vlastně úplně nečekané. Na nádraží nás vyzvedl jeden místní rotarián a naprosto nečekaně nás dovezl k takovému malému domečku, že prý jdeme někoho navštívit. Otevřel dům, vstoupili jsme a on volá: “Hele, Nicky, někoho ti vedu. To jsou přátelé rotariáni z Československa!" A tam v křesle seděl sir Nicolas Winton. Přiznám se, že v tu chvíli jsem nebyl schopen slova.

O čem jste se s ním bavili?
Sedli jsme si k němu a dostali jsme čaj. Zajímalo ho, odkud jsme. Řekli jsme, že jsme z Olomouce a on reagoval slovy: “Olomouc, to neznám, ale budu se muset zeptat svých učitelů, proč mě to nenaučili!”

Známe ho jako hrdinu, ale jaký je jako člověk?
Je velmi skromný. A stále je v obraze. Překvapily mě hlavně dva jeho výroky: Že se ve světě moc k lepšímu nezměnilo a že je opět kdykoliv připraven svou pomoc opakovat. Ta slova se pak potvrdila asi za dva dny, když jsme se dozvěděli, že byl spáchán atentát na palestinské děti. Uvědomil jsem si, že se tu u nás v Evropě sice máme dobře, ale že ta nebezpečí pořád hrozí.
Ale když se vrátím k siru Nicolasovi… Ta historka o záchraně židovských dětí je velmi známá, ale z pohledu jeho života je to jen malá epizoda. On třeba v Maidenheadu založil dům pro seniory, celý život byl propagátorem velkých myšlenek a celý život měl vůli pomáhat, o čemž svědčí i to, že v padesátých letech minulého století byl vyzván ke vstupu do Rotary Clubu. Setkali jsme se s mnoha jeho přáteli, s některými ho pojilo i více než třicetileté přátelství. Všichni o něm mluvili moc krásně.

Jak proběhlo to samotné předání Ceny Tomáše Bati?
Odehrávalo se to na radnici v Maidenheadu, bylo tam asi sto lidí. Přijal nás starosta a docela nás překvapilo, jak byl připravený. Z internetu už měl načtené nějaké informace o Olomouci a ptal se nás dokonce na festival Beerfest, to ho zaujalo… Během ceremoniálu hovořil kolega Roman Gronský o našem klubu a vysvětlil význam té ceny. Když Angličanům řekl “Baťa shoes”, tak měli jasno. Když jsem siru Nicolasovi, který seděl na vozíku, chtěl předat medaili, projevil přání, že ji chce přebrat ve stoje, že je to pro něj důležité. Takže jsem mu pomohl vstát. To bylo opravdu dojemné. Když jsme mu potom nakonec udělili čestné členství v našem klubu, uzemnil nás vtipnou poznámkou: “Ale nebudete po mně chtít členské příspěvky?”. Byl to opravdu zážitek, na který nezapomenu.

Jan Procházkaprochazka@olomouc.cz

Reklama

Přirozenou cestou

Katalog firem » Obchod » Zdravá výživa

Srdečně Vás zveme do naší prodejny Přirozenou cestou na Dolním náměstí č. 8/9. Nabízíme produkty pro radost a zdraví. Těšíme se na vás.

Filip