Z radnice do vedení Flory. Novým šéfem představenstva Výstaviště Flora se půl roku po volbách stává bývalý náměstek primátora Jan Holpuch. Ještě v předchozí funkci měl výstaviště ve své gesci a na zkušenosti chce podle svých slov navázat. Nařčení, že dostal "trafiku", odmítá. Podle něj je přirozené, že se podobné pozice obsazují lidmi, kteří o fungování společnosti něco vědí a mají vazbu na město. A jak sám tvrdí, nechce být jen udržovacím správcem. Plánů má celou řadu.

Novým šéfem představenstva Flory bývalý náměstek. Článek s titulkem "Holpuch dostal trafiku" se na první dobrou určitě nabízí…
No jasně! Úplně vidím ty komentáře: kamarádi mu našli teplé místečko, aby nedejbože nemusel makat rukama… Chápu, že je to lákavá a mediálně vděčná zkratka, ale takhle prostoduché to není.

Proč ne?
Předně, nejedná se o žádnou Holpuchovi na míru ušitou trafiku. Město má zastoupení celkem v devíti akciových společnostech. Pět jich přímo vlastní, v dalších dvou má většinu a ve zbylých dvou majetkový podíl. Každá z nich má nějaké statutární orgány, má nějaké představenstvo a dozorčí radu. A všechna tato představenstva a dozorčí rady se každé čtyři roky kompletně převolí. Po volbách zastupitelstvo změní jejich složení, ty staré orgány odvolá a jmenuje nové. Dohromady se jedná o nějakých sedmdesát míst, chcete-li, o sedmdesát trafik.
V drtivé většině přitom v těchto orgánech zasednou sami zastupitelé. Je to přirozené a má to logiku: město jejich prostřednictvím uplatňuje svoje akcionářská práva. Jinými slovy, je to způsob, jak město svoje technické služby, dopravní podnik, lesy a další společnosti řídí.
Chápu, že se to mnohým občanům nemusí líbit, ale pokládám to za transparentní. Nesou-li zastupitelé před veřejností odpovědnost za fungování MHD, podobu květinových výstav nebo čistotu města, měli by mít efektivní možnost, jak tyto věci ovlivnit.

Dobře, ale je to určitě lukrativní, jen tak si sedět v představenstvu městské společnosti a pobírat hezký plat. Kolik to vlastně je?
Člen představenstva si měsíčně přijde na devět tisíc, místopředseda dvanáct a předseda na patnáct tisíc korun. Takto to platí již řadu let, plošně ve všech městských akciovkách. Přestože se zdaleka nejedná o statisícové platy, jak se mezi lidmi občas vykládá, jsou to nemalé peníze.
Nemyslím si ale, že by příjem z výkonu funkce byl tou rozhodující motivací. Aspoň v našem představenstvu to tak určitě není. Všichni kolegové jsou buď současní, nebo bývalí zastupitelé. Všichni ale zároveň mají o výstaviště zřetelný a dlouhodobý zájem, který často souvisí s jejích profesí. Já sám jsem si Floru vybral proto, že jsem ji byl řadu let nablízku, věřte mi, nebo ne, do dopravního podniku nebo správy nemovitostí bych nešel.

Vy ale nejste pouhým členem představenstva Flory, jste jejím předsedou.
Ano, byl jsem do této funkce zvolen představenstvem, předsedu a místopředsedu si tyto orgány volí ze svého středu. Já jsem v této volbě získal hlasy všech svých kolegů, jak z koalice, tak i z opozice. Upřímně říkám, že mě to strašně potěšilo, zároveň je to nesmírně zavazující.

Souvisela vaše volba s tím, že jste měl v radě města právě tuhle společnost ve své gesci?
Myslím, že ano. Osm let jsem měl jako člen městské rady významnou možnost ovlivnit, kam Flora bude směřovat, jak se bude vyvíjet. Jsem docela pyšný, kolik věcí se podařilo dokončit nebo aspoň připravit a zahájit. Nejvíc je samozřejmě vidět opravený pavilon A a kompletně zrekonstruované cesty a mobiliář v parcích. Mám ale obrovskou radost i z toho, že nové vedení města pokračuje v projektu obnovy rozária. Flora je ozdobou našeho města, naši možná nejcennější značkou, turistickým tahákem první kategorie. Je mi velmi blízká a na práci pro ni se opravdu těším.

Kam tedy budete výstaviště směřovat?
Vzhledem k tomu, co jsem popsal, by bylo absurdní hlásat, že chci vývoj někam obracet. O žádnou revoluci neusiluji, popřel bych tím sám sebe. Navíc, představenstvo je kolektivní orgán a ani ono není absolutním vládcem. Hlavní slovo má městská rada. To je klíčový partner, neméně důležitou úlohu hraje i ředitel a jeho spolupracovníci. Mám ale pocit, že na základní směřování společnosti, podporu značky, máme podobný názor.

Takže jen setrvačnost? Není potřeba nic měnit?
To určitě ne. Nešel jsem tam, abych jednou za měsíc svolal představenstvo, nechal odmávat věci připravené ředitelstvím a pak jel domů. Ten post sice není projektován jako "full time job", není ani mým hlavním zdrojem příjmů, ale podobně jako moji předchůdci hodlám být poměrně aktivní. Jak jsem řekl, jdeme správným směrem, ale výzev je celá řada...

...a to?
...a to je velmi široké téma, které má několik rovin. Jednak jsou to květinové výstavy - vlajková loď nejen Flory, ale i celé Olomouce. Rekonstrukcí parků a pavilonu A jsme získali elementární podmínky, které se musíme snažit naplno využít. Úroveň výstav roste, třeba právě skončená jarní etapa mi v té expoziční části doslova vyrazila dech. Pomyslná laťka ale nikdy nebude tak vysoko, aby se nedala posouvat vzhůru. Flora má obrovský potenciál přitáhnout lidi v Česka i ze zahraničí, musíme pokračovat v systematické propagaci. A zaměřit se na nové cílové skupiny.

Jaké cílové skupiny máte na mysli?
Například rodiny s dětmi. Nebo lidi, kteří mají zájem o zdravý životní styl, přírodu, o životní prostředí… Mladé lidi, kteří sami něco pěstují. Tyhle skupiny by na Floru podle mě měly mířit naprosto automaticky. Zatím tomu tak úplně není.

Obecně se dá říct, že na Floru, a tím teď myslím výstavu, chodí spíše starší lidé…
Upřímně, byl jsem příjemně překvapen, kolik jsem na právě skončené jarní etapě potkával mladých holek! Ale ano, obecně platí, že průměrný věk návštěvníků je docela vysoký. To samo o sobě vůbec není špatně. Ale má-li se Flora někam posouvat, nějak růst, musí kromě stávajících návštěvníků každý rok oslovit i nějaké nové. To je asi největší úkol.

A opravit další pavilony…
Časem ano, ale tohle nezáleží ani tak na vedení výstaviště, jako spíš na vedení města. My se ho samozřejmě budeme snažit přesvědčit, že samotný pavilon A nestačí a že na cestě k modernímu výstavišti evropského střihu je to jeden z dalších nutných kroků. Nicméně máme čerstvě za sebou největší investici v uplynulých 20 letech a musíme být realisty. Ostatně, i v rámci stávajících pavilonů je prostor pro diskuzi.

Například?
Například takovou, jestli mít v pavilonu G prodejce kaktusů nebo podprsenek… To je přece sakra rozdíl.

A s tím souvisí i ty kritizované všudypřítomné stánky.
Už mnohokrát bylo řečeno, že bez nich si na sebe výstaviště nevydělá. Určitě budeme chtít tohle zdůvodnění vidět trochu detailněji. Za sebe mohu říct, že mě zaskočilo, když jsem teď na prodejce hrnců narazil přímo v pavilonu A. Ti tam podle mého názoru nemají co dělat. Očekávám, že velmi brzy povedeme v rámci společnosti na téma rozmístění stánků a jejich sortimentu debatu. Jakákoliv sebevědomá vyjádření do médií bych v tuto chvíli nepovažoval za korektní.

Flora ale není jen ta jarní. Jsou ještě dvě etapy, které se ale s návštěvností ani úrovní nemohou se začátkem roku moc měřit.
Můj osobní, čistě subjektivní dojem je takový, že zejména podzimní etapa zdaleka nevyužívá svůj potenciál. Že by si zkrátka zasloužila podstatně širší záběr než "jen" soutěž o nejlepší výpěstek v kategorii košťálovin. Nabízí se spojení s moderní gastronomií, festival Olima, který paralelně probíhá, možná potřebuje novou inspiraci, chytit nový vítr.

To jsme rozebrali Floru. Ale výstavišti patří i parky, což je samostatná kapitola.
Určitě. Postupně se do nich vrací život, všímáte si toho? A začínají se o ně zajímat pořadatelé. První velký byl Olomoucký půlmaraton, který se v nich čím dál víc zabydluje. Za chvíli proběhne Garden Food Festival, to bude událost, jakou jsme u nás zatím neměli. Nemůžu nezmínit projekt Zaparkuj a další univerzitní aktivity.
Pro město je jednoznačně přínosné, když se v parcích podobné společenské, kulturní i sportovní akce konají. Oživuje ho to, dělá život v něm zajímavějším a příjemnějším. A výstaviště by si mělo tenhle celoměstský přínos uvědomovat a vystupovat vůči pořadatelům vstřícně.
Další rovina je pak každodenní život v parcích. Když jdete v New Yorku po Central Parku, vidíte spoustu lidí, kteří tam aktivně tráví čas. Cvičí jógu, běhají, nebo jen tak piknikují… V Olomouci na ně už sem tam narazíte taky. Doba, kdy hlídač vyháněl lidi z trávníků, je naštěstí pryč.
Občas v minulosti jsem měl pocit, že Flora podobné aktivity vlastně jenom mlčky trpí. Byl bych rád, aby získala pověst někoho, kdo je naopak vítá, usiluje o ně, kdo je chce. Jsme součástí našeho města, Olomoučané Floru milují. A nemůže být pochyb, že Flora miluje Olomoučany.