Krátký nekrolog nevyplývá z podstaty, vyjádřené nadpisem, i když Drahoslava Svobodová učitelkou skutečně byla. Mimořádné na ní a na jejím životě byla zcela neobvyklá osudovost, jež ji proměnila v bytost nanejvýš citlivou, vnímavou, senzibilní a chápavou, což ve spojení s mimořádnou znalostí jazyka a fabulační schopností ji předurčilo k tomu, aby se v závěru života stala neobyčejně plodnou spisovatelkou.

Život Drahomíry Svobodové byl vymezen daty 17. září 1928, kdy se narodila v nedalekých Dolanech u Olomouce, a dnem 16. května 2008, kdy po dlouhé těžké nemoci v Olomouci zesnula.

Životné osudy Drahoslavy Svobodové byla zdánlivě bezproblémové. Po válce nastoupila do svého prvního zaměstnání jako učitelka národní školy v jihomoravském pohraničí. Po šestnácti letech se natrvalo vrátila do svého rodného kraje a žila v Olomouci. Svá studia dovršila na Palackého univerzitě, kde vystudovala na pedagogické fakultě češtinu – dějepis a následně ještě psychologii a logopedii. Řadu let působila ve Šternberku na zvláštní škole.
Většina děl Drahoslavy Svobodové jsou knihy autobiografické, mimořádně působivé, sugestivní a zcela zřejmě hluboce prožité.

Sáhnout po spisovatelském osudu se odvážila až v důchodovém věku a svým dílem prokázala, jak intenzivně prožila svůj profesní život a jak citlivě vnímala absurdity ve školní praxi i v občanském životě. Drahoslava Svobodová se svými díly stala jednou z nejúspěšnějších autorek našeho kraje a připomenuta byla v publikaci Z paměti literární Olomouce 2 a v antologii Olomouc v české literatuře.

Do literatury vstoupila titulem Tečka za mým jménem v roce 2000. „Tento příběh jednoho života“, jenž obsahoval 19 povídek, vydalo nakladatelství VOTOBIA Olomouc. Kniha vyvolala velký zájem a povzbudila autorku k další tvorbě. V roce 2002 následoval triptych povídek Drahomíry Svobodové V Africe bylo hodně čápů a konečně před dvěma lety byla vydaná kniha Důvěrné rozhovory s Amadeem ve školním roce 1948-49. Poslední titul vyšel v Nakladatelství Olomouc.

Paní učitelka Svobodová prožila své důchodová léta opravdu tvořivě, ale také bolestně, poněvadž ji dlouho trápila těžká nemoc. Její první fázi zobrazila i literárně v povídce Po laně přes propast, což byl titul závěrečné povídky v její prvotině. Neúprosnost choroby nabyla vrchu na přelomu roku 2007-2008.

V Drahomíře Svobodové ztrácí česká literatura velmi poctivou a přesvědčivou prozaičku, její učitelé a učitelky skromnou a citlivou kolegyni a žáci obětavou učitelku. Věřím, že nic z její literární pozůstalosti nebude přehlédnuto a bude vydáno.

Poslední rozloučení se zesnulou osobností se koná v olomouckém krematoriu v pátek 23. května v 9.20 hod.