Reklama

Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa, venku je 15.4 °C

UPOZORNĚNÍ: Tento příspěvek je starší než 6 měsíců.
Níže uvedené informace mohou být zastaralé či neplatné!

Znamenitý pěvecký recitál Tarase Štondy sklidil velké ovace

Kultura

9.10.2014

Autor: jk

Pro mnohé zúčastněné posluchače to byl fantastický zážitek, omračující a neočekávaná hudební zkušenost a nevídaná událost, která se málokdy koná v rámci kulturního dění v Olomouci. Recitál se konal v téměř zaplněném sále Klášterního Hradiska v neděli 5. října.

Český rozhlas Vltava rovněž pořizoval záznam koncertu, takže bylo nutné udělat pár slovních opatření k posluchačům. I přesto se bohužel našel jeden odvážlivec, kterému během druhé skladby začal vesele vyzvánět mobil, někteří se neubránili ustavičnému pokašlávání, vrzání židlí o mramorovou podlahu se v sále na Hradisku stalo již tradičním rušivým elementem a už chybělo jen ono pověstné rozbalování hašlerek. I toho jsem se nedaleko mého místa (poměrně vpředu) dočkala. Je mi líto, že musím konstatovat, že posluchači jsou docela neukáznění a narušují soustředění umělců a je to vůči nim nedůstojné. Štondův recitál měl totiž i něco více než jen hudební sdělení, byla tam rovina nesmírně lidské přívětivé laskavosti vůči posluchačům, úcta, vděčnost a děkování za potlesk, noblesa a hluboké procítění. Tahle rovina společně s nadčasovým uměním, které Štonda předvedl, nejen mě přesvědčila o dokonalosti jeho uměleckého podání a vystupování. Konečně jsem měla na tomto koncertě pocit, že se mi dostává kvalitního hudebního zážitku, který není dopřán každému, že i má maličkost je součástí něčeho velkolepého a s vděčností mohu přijímat tuto úžasnou zkušenost.

Před samotným koncertem vystoupila herečka Moravského divadla Olomouc Naděžda Chroboková, kterou bohužel nebyla představena a přednesla báseň, jejíž jméno a autora jsem nestihla zaregistrovat. I přes krásný a půvabný projev a přednes o poselství hudby to byl začátek mnohých překvapení. Bezprostředně po recitaci byli posluchači seznámeni se změnami v programu, ale oproti původně psanému znění v programové brožuře to byl příjemnější repertoár a přispěl ku prospěchu duchovního poslání festivalu. V prvním bloku zazněla árie G. F. Händela, dále Vergin tutto amor F. Durante, Pieta Signore A. Stradely a také sólová skladba pro klavír – Busoniho úprava Chromatické fantazie a fugy J. S. Bacha. Je třeba zmínit, že Štondu doprovázela klavíristka Asja Titovyč, která své klavírní umění měla možnost předvést jako korepetitor a jako sólový hráč. Fantazie podpořená častým používáním pedálu opravdu vyzněla „nebachovsky“, ale ve fuze si klavíristka precizně a brilantně poradila se svižným tempem a vyhrála si s nástupy témat, odlišila dynamicky mezivěty. Po této první části barokního repertoáru bylo jasné, že nejde o puristickou a poučenou interpretaci barokní hudby, ale že interpreti pojali barokní hudbu „romantizujícím“ způsobem. Navíc jsem ocenila, že byla přiznána Busoniho úprava Bachovy skladby. Druhá část přinesla stylové a repertoárové odlehčení v podobě dvou náladově závažných árií Sarastra z Mozartovy opery Kouzelná flétna a část mše Agnus Dei G. Bizeta. V poslední části interpreti uvedli tři duchovní písně P. I. Čajkovského, Rachmaninovu skladbu Kristus vstal a Romanci, Borodinovu Romanci a též sólově na klavír zahranou Hudební chvilku č. 4. Dále představili z  původně sestaveného programu ukrajinskou tvorbu autorů Myroslava M. Skoryka – Vals pro sólový klavír a dvě písně Gergije V. Sviridova. Závěrečné ovace a nadšení posluchačů nebraly konce, zvláště když jako přídavek zazněla Dvořákova píseň Když mne stará matka z Cigánských melodií. K procítěnosti této české skladby nemám slov, protože ta mnohdy nestačí k vyjádření dokonalého zážitku.

jk

Reklama

GALERIE MONA LISA

Katalog firem » Kultura a umění » Galerie

Galerie prezentuje české i slovenské autory, spolupracuje s řadou galerií i aukčními síněmi, vybavuje uměleckými díly soukromé i veřejné prostory . Svá díla tu vystavovali např. Jiří K...