V nově vznikající čtvrti Šantovka by měl vyrůst pětasedmdesátimetrový věžák. A zatímco odpůrci stavbu označují za dějinnou katastrofu, investor své záměry hájí: budova je podle něj završením okružní třídy, která vede napříč centrem. Stavba prý navíc moderní architekturou město obohatí.

Plynulé navázání na historii, nebo dějinná katastrofa?

Kontroverzní. Tak by se jedním slovem dala označit stavba dalšího, v pořadí už třetího olomouckého věžáku. Vyrůst by měl v nově vznikající čtvrti Šantovka a výškou 75 metrů předčí oba své předchůdce. A opět se rozbíhá další díl diskuze: je správné, aby se v těsné blízkosti druhé největší památkové rezervace mohlo stavět do takové výšky? Konzervativci říkají jednoznačně ne, žádný oficiální výzkum veřejného mínění zatím neexistuje, ale hlasy v internetových diskuzích zdaleka nejsou jen odmítavé. Sami investoři přitom nacházejí přímou návaznost na (z našeho pohledu) historickou část města. Pokračuje mediální zástupce celého projektu Juraj Aláč: "Šantovka má od počátku ambici stát se nikoliv jen novým obchodním nebo administrativním centrem, ale skutečnou, plnohodnotnou městskou čtvrtí. V určitém smyslu navazuje na slavný regulační plán Camilla Sitteho z konce 19. století. Reprezentativní okružní třídu, která začíná na náměstí Hrdinů a přes třídu Svobody obkružuje historické jádro města, nová čtvrť důstojně završuje. A právě výšková dominanta je jedním z klíčových tvarů tohoto ukončení prstence nových staveb, vznikajících od přelomu 19. a 20. století, kolem středověké Olomouce." Že se s výškovou budovou v místech někdejšího Mila počítalo už dlouho, dokazuje podle Aláče i architektonická soutěž o zástavbu jižní části centra, kterou radnice uspořádala v roce 2001. "Není to tedy žádný blesk z čistého nebe, ale přirozený vývoj území, tak jak jej již před více než deseti lety viděli i další architekti," dodává Aláč. Odpůrci projektu ale naopak považují stavbu za (doslova) dějinnou katastrofu. Občanské sdružení Za krásnou Olomouc dlouhodobě vystupuje proti výškovým stavbám ve městě: "Pokud by měly být výškové stavby umístěny v bezprostřední blízkosti historického centra, jako je tomu v případě plánovaného mrakodrapu Šantovka, pak nám jednoznačně vadí jejich negativní vliv na celkový obraz historické Olomouce, jak v užších, tak širších urbanistických a kulturních souvislostech. Lehce zvlněný reliéf historického jádra města v rovině okolní krajiny se svým cenným, po staletí utvářeným panoramatem, je předmětem ochrany kulturního dědictví nejen Olomouce, ale celé země. Nelze přebíjet dominantní roli historického jádra města jako symbolu kulturních dějin Olomouce a Moravy," domnívá se Alexander Jeništa, který v současnosti občanskému sdružení předsedá.

Investor: diskutovat chceme. Odpůrci: chceme vás zastavit

Přístup investora Šantovky je v kontextu města neobvyklý. Zatímco o dvou předchozích věžácích se začalo veřejně mluvit až poté, co zaschla razítka na potřebných povoleních a staveniště zpracovávala těžká technika, nyní se diskuze rozbíhá v době, kdy ještě potřebná razítka ke stavbě úřady ani nevydaly. Investoři hlásají, že postup zvolili záměrně, aby veřejnost přesvědčili, že stavba není hyzděním města, ale naopak je pro něj přínosem. A zatímco běžní Olomoučané se s projektem teprve seznamují prostřednictvím médií, ale také třeba kampaně v olomouckých tramvajích, odpůrci mají jasno. Vadí jim totiž nejen umístění a výška, ale samotná podoba. "Architektonickou kvalitu, jež nikdy nebyla prověřena regulačním plánem, natož architektonickou soutěží, v sobě popírá stavba sama. Žádný architekt či kancelář, byť s celosvětovými zkušenostmi, se nemůže takto barbarsky chovat k historickému městu olomouckého měřítka a mluvit přitom o citlivé práci s kontextem," míní Alexander Jeništa. Podle slov Juraje Aláče ale architektonická kvalita není v žádném případě nutným výsledkem architektonické soutěže. "Své o tom nepochybně vědí někteří členové zmíněného občanského sdružení, kteří podporovali ambiciózní a rovněž kontroverzní projekt SEFO. Mezi odborníky tento projekt sklízel chválu a uznání, ačkoliv většina veřejnosti byla ostře proti, nicméně projekt nebyl výsledkem žádné soutěže. Přesto jej sdružení nikterak nepranýřovalo, jednotliví členové se naopak vyjadřovali v jeho prospěch," zmínil Aláč a vyzval k uklidnění vod, které se pomalu začínají bouřit. "Počkejme třeba na ohlasy odborné veřejnosti, na názory tuzemských architektů a projektantů i ostatních Olomoučanů, než budeme zbytečně hovořit o kvalitě či nekvalitě architektonického návrhu."
Odpůrci projektu z občanského sdružení Za krásnou Olomouc už deklarovali, že se stavbu budou snažit zastavit. "Kromě petice a otevřeného dopisu primátorovi Martinu Novotnému jsme individuálně oslovili jednotlivé členy městské rady. Upozornili jsme je, že pokud chtějí respektovat negativní názor ministerstva kultury, jenž už je zapracován do návrhu nového územního plánu, existuje nástroj, jak stavbě zabránit. Způsobem, jímž se lze dějinné katastrofě Olomouce vyhnout, je lokální, případně s výškovou specifikací definovaná stavební uzávěra pro území Šantovky," upřesnil Alexander Jeništa a připustil, že ve hře jsou i další petice či demonstrace. Sdružení chce také uspořádat veřejnou debatu s odborníky. Samotní investoři se ale nebojí, že by se nakonec stavět nezačalo. "Lidem, kteří jsou zcela zásadně a priori proti jakékoliv výškové stavbě, jejich názor změnit nemůžeme. Jsme si ale jisti tím, že nejde o většinu a dokonce ani o nějakou výraznou část lidí. Hlasitost přeci nelze zaměňovat za početnost. Valnou část veřejnosti, která nemá názor předem daný, se pokoušíme oslovit," zmínil Aláč a dodal, že investor respektuje platnou legislativu. "Nevidíme důvod, proč bychom neměli projít úspěšně procesy územního řízení a stavebního povolení. A pokud se ozývají hlasy, že bychom měli čekat na nový územní plán města, tak to je samozřejmě nesmysl. Ten bude platit nejdříve v roce 2014. Je to stejné, jako by měl soudce čekat dva roky na nový trestní zákoník, aby mohl dát obžalovanému vyšší trest," uzavřel Aláč.